Článek
„Rodiče k nám chodí ve vlnách. Dříve byly zápisy do škol v lednu únoru, teď je to v dubnu. Pak následuje další vlna v květnu, kdy jsou zápisy do mateřských škol. Pak je ještě jedna vlna po prázdninách, jakmile děti do školek nastoupí,” popsala Právu klinická logopedka Michaela Voldřichová.
„Jsou to děti rodičů, kteří s nimi dosud nic nedělali, a tak se rozhodli, že je třeba něco dohnat,“ dodala. Podle ní sice i pediatři doporučují rodičům zabývat se vadami výslovnosti až třeba v pěti letech, ale pracovat se s nimi dá už třeba ve čtyřech.
Kvůli vadám řeči čtvrtina odkladů
V některých případech, kdy se za vadou řeči skrývá závažnější porucha, jako je třeba porucha autistického spektra, je nutno s dětmi pracovat už od půldruhého roku věku. Logopedie dnes už podle Voldřichové neřeší právě jen žvatlání a šišlání. Soustřeďuje se ale i na šíři slovní zásoby, tvoření vět nebo správné vyjadřování, čímž zároveň odhaluje závažnější potíže.
„Špatná výslovnost je často jen vnější projev, někdy se za ní projeví další diagnóza, třeba porucha soustředění, sluchu, zrakového vnímání, se kterými může logoped pracovat, aby dítě nastupovalo do školy co nejvíc připravené,“ uvedla.
Může jít o běžnou vadu, ale pokud se nepodchytí včas, může ovlivnit školní dovednosti. I proto specialisté doporučují zajít na preventivní prohlídku už alespoň ve čtyřech letech. Obzvláště v době, kdy se do škol a školek hlásí silné ročníky, protože čekání na pouhé vyšetření se může protáhnout.
Výrazně negativním jevem je skutečnost, že rodiče nepřistupují k nápravě řečových vad svého dítěte odpovědně.
„Mí pacienti si hradí péči sami. Moje kolegyně má smlouvu s pojišťovnou, ale obě máme ambulance narvané,“ řekla Voldřichová. „Od kolegů vím, že objednací lhůty jsou dlouhé. Čekací lhůty jen na zapsání do péče trvají i tři měsíce. K terapii pak dojde až za čtyři až šest neděl, takže na ni nemusí dojít ani třeba před započetím školní docházky,“ upozornila.
Podle ní by prospělo, kdyby ve zdravotnictví bylo logopedů víc, čímž by se čekací lhůty zkrátily. Také podle České školní inspekce je logopedů nedostatek. „Významným faktorem negativně ovlivňujícím včasné ukončení řečového vývoje dítěte předškolního věku je přetrvávající nedostatek klinických a školských logopedů,“ stojí ve výroční zprávě inspekce.
A právě zmíněné vady jsou ty z nejrozšířenějších, kvůli nimž se dětem na prahu školy doporučuje odklad povinné docházky. Jen v loňském školním roce dostalo ze 116 tisíc dětí odklad zhruba 24 tisíc předškoláků, nejčastěji kvůli celkové nezralosti, což bylo 37 procent z nich. Odklad kvůli logopedickým nedostatkům a poruchám řeči dostalo 6500 dětí, tedy 27 procent předškoláků s odkladem.
Nezodpovědní rodiče
Drtivá většina mateřských škol mapuje, jak na tom děti s vývojem řečových schopností jsou. Pokud přímo nespolupracují s logopedem, alespoň vědí, kam dítě doporučit. Největší překážkou však bývá zmíněná nedbalost rodičů.
„Výrazně negativním jevem je dle sdělení ředitelek mateřských škol skutečnost, že rodiče nepřistupují k nápravě řečových vad svého dítěte odpovědně. Přestože ve většině škol jsou zákonným zástupcům poskytovány kontakty na odborná pracoviště, na logopedickou nápravu s dítětem nedocházejí,“ uvádějí inspektoři. Dalšími nejčastějšími důvody pro odklad školní docházky bývá sociální nezralost (12,6 procenta), nevyzrálá grafomotorika (11,9 procenta) a poruchy soustředění (11,3 procenta).