Po základce rovnou pro dávky. Trend, který začíná děsit politiky

Politici připouštějí, že je začíná děsit armáda patnáctiletých chlapců a dívek, kteří se jdou s posledním školním vysvědčením hned zapsat na úřad práce, aby mohli – nezřídka stejně jako jejich rodiče – žít ze sociálních dávek. Někteří už střílejí nápady, jak tento palčivý problém řešit.

Místopředsedkyně opoziční ODS Drahomíra Miklošová, starostka Obrnic na Mostecku, by navrhovala odebírat sociální dávky rodinám, které dopustí, aby se jejich dítě po dovršení patnácti let poflakovalo na podpoře.

„Opravdu jiná cesta není, prostě pokud to dítě nepůjde dále do školy, tak zkrátka ta rodina na něj nedostane ty finanční prostředky,“ řekla České televizi Miklošová.

„Rodiče častokrát odrazují děti od toho, aby se dál vzdělávaly, a nutí je jít na úřad práce. Těch dětí je čím dál tím víc a je to skutečně velký problém. Práce v tom regionu je, a přesto nikdo nechce pracovat. Já se jen ptám, jak můžeme tuto situaci řešit,“ doplnila pro Právo. Miklošovou před časem ocenila Evropská unie za příkladnou integraci Romů v Obrnicích.

Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD) by rodiny netrestal, ale čerstvým absolventům základní školy by právo na dávky upřel.

„Jde o to, stanovit jim nějaký osobní plán, který by tyto osoby mohly plnit, aby měly na dávky nárok. Především by měly pokračovat ve vzdělávání,“ řekl včera Právu Dienstbier.

„V praxi jsme skutečně narazili na případy, kdy rodiče doporučovali dětem, aby ukončily školu a okamžitě tak získaly nárok na podporu v nezaměstnanosti,“ podotkl. „Ale aby to fungovalo, je potřeba spolupráce úřadu práce se školskými zařízeními,“ dodal.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhuje protáhnout školu. „Byla bych pro prodloužení povinné školní docházky do osmnácti, jako je to v Bavorsku. Ti lidé jsou koncentrovaní v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností a bez veřejné intervence si žádnou práci najít nemohou,“ řekla Právu.

Sama takovou legislativní úpravu navrhovat nebude, ale první oťukávání už proběhlo. „Zatím jsem to jen zmínila v několika debatách, i s ministryní školství. Protože by to ale byl větší zásah do školství, nemůžu to jen tak navrhnout. My to teď můžeme začít diskutovat a čeká to příští vládu,“ doplnila Marksová.

V Bavorsku je školní docházka povinná do patnácti až šestnácti let, další tři roky – tedy do osmnácti – je částečně povinná pro učně.

S prodloužením povinné školní docházky počítá už novela školského zákona, kterou prosadila ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a kterou prezident Miloš Zeman vetoval, ale Sněmovna jeho veto v úterý přehlasovala. [celá zpráva]

Zavádí povinný poslední rok mateřské školy pro pětileté, a navíc nárok dát dítě do školky už ve dvou letech.