Po vyhlášení příměří nebo konci války už žádný Ukrajinec nedostane dočasnou ochranu, řekl Rakušan

„Ať válka skončí jakkoliv, nikdo by sem po jejím konci nemohl přijít v institutu dočasné ochrany. Také pokud by se jednalo o slučování rodin, muselo by probíhat podle platné cizinecké agendy, kterou Česká republika má,“ popsal ministr.

Muži, kteří už mají v Česku své rodiny, by tak nedostali automatickou ochranu, ale museli by projít běžným úřednickým kolečkem, kdy může být žádost přijata či zamítnuta.

Uprchlíci z Ukrajiny pobývají v Česku díky dočasné ochraně, která se vždy prodlužuje o rok. Pokud nastane příměří nebo ať válka skončí jakkoliv, všem uprchlíkům u nás by vypršela hned následující den dočasná ochrana, mohli by nicméně ještě po určitou lhůtu zůstat v Česku, například rok nebo rok a půl.

Během této doby by ovšem museli přejít do běžného pobytového režimu, tedy takového, jaký využívají ostatní cizinci. „Platila by pro ně stejná pravidla jako pro všechny ostatní,“ vysvětlil Rakušan. Mohli by tedy požádat o přechodný pobyt, případně o politický azyl, to by se mohlo týkat například osob z Ruskem okupovaného území.

„V průzkumech uvádí okolo padesáti procent z nich, že by tu chtěli zůstat. Ze zkušeností nicméně vyplývá, že někteří z nich si to třeba ještě rozmyslí, někteří přibudou, protože tu získali práci, rozrůstají se jim rodiny. Pokud by to bylo okolo padesáti procent, počítejme s dvěma sty tisíci lidmi. To je situace, kterou bychom určitě zvládli,“ řekl Rakušan.

Česko se tak chystá na scénáře, pokud by na Ukrajině nastalo příměří. „Připravujeme k tomu podklady společně s Polskem, které předsedá Radě Evropské unie. Chceme, aby se to dotáhlo v nejbližších měsících,“ řekl Rakušan. Řešení musí být přijato na úrovni celé Unie, protože ta také garantuje uprchlíkům dočasnou ochranu. „Naše ambice je, aby hrubá verze návrhu existovala určitě za polského předsednictví,“ podotkl ministr. Polsko Radě předsedá do konce června.

Na dotaz, zda evropské politiky a úředníky nemůže předběhnout rychlý sled událostí, pokud by například americká administrativa Donalda Trumpa zvládla dojednat příměří v následujících týdnech, odpověděl Rakušan: „Je možné, že nás události předběhnou, ale jsme v této otázce velmi aktivní a Poláci to vítají.“

„Takový plán vám nepřipraví Španělsko, Francie ani jiná země, která nemá problém aktuálně ožehavý jako my,“ zmínil Rakušan. V Polsku je ukrajinských uprchlíků přes 990 tisíc, v Česku více než 397 tisíc.

V Unii také mají vznikat návratová centra, která budou Ukrajincům usnadňovat návrat do vlasti, v Německu by se mělo otevřít už během následujících týdnů, jedná o něm Polsko a Rakousko, takové centrum vznikne podle Rakušana i v Česku. Za účasti ukrajinských pracovníků by mělo zprostředkovávat návrat uprchlíků domů.

„Nabízeli by práci na Ukrajině, ubytování, životní perspektivu a podmínky, za kterých by se lidé vraceli. Zároveň by pomáhali i Ukrajincům, kteří se rozhodnou tu zůstat, zvládat jim přechod do jiné země,“ nastínil Rakušan.

Už na konci ledna o tom český ministr vnitra jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Nyní se podle Rakušana čeká na upřesňující informace ze strany Ukrajiny.