Po volebním kroužkování může na podzim přijít smršť ve křížkování

V praxi to může znamenat podobné překvapení, jako když v květnu mnozí lídři propadli a mezi poslance se naopak vyhoupli outsideři z konce kandidátek.

Volební systém k tomu přímo vybízí. Zatímco ve volbách do Sněmovny mohou lidé pomocí takzvaných preferenčních hlasů kroužkovat pouze v rámci vybrané stranické kandidátky, u výběru zastupitelů existuje varianta, kdy je volič křížkováním „vyzobává“ napříč stranami bez ohledu na jejich pořadí.

Pokud třeba volič uvadající ODS nechce rovnou zběhnout ke konkurenci a chystá se dát Nečasově straně ještě šanci, může zároveň zakroužkovat ty politiky z ODS, kteří přešli k nově vzniklým lokálním stranám a kteří mají mezi lidmi slušnou pověst. To je případ řady jihočeských měst, kde se ODS rozštěpila a bývalí starostové hledají štěstí jinde.

Ředitel agentury Factum Invenio Jan Herzmann v pondělí na dotaz Práva připomněl průzkum své společnosti provedený deset dnů před květnovými volbami. Z něho vyplynulo, že se třetina lidí chystala kroužkovat. „Tehdy se to zdálo jako naprosto přehnané, protože v minulosti nikdy nebyly ani dva milióny kroužků. Nakonec tentokrát to bylo asi 3,9 miliónu, takže dvakrát tolik,“ uvedl Herzmann.

Herzmann předpokládá, že se v komunálních volbách podobný postoj voličů projeví ještě daleko silněji. Už proto, že k nim chodí méně lidí, kteří jsou více na jejich výsledku zainteresováni. „Já si myslím, že lidé se to naučili a budou to dělat znovu. Budou hledat, jakým způsobem se vyhnout jménům, která se zprofanovala v politice,“ soudí Herzmann.

Obdobný názor má jeho kolegyně Jana Hamanová z agentury SC „Myslím, že něco takového může zafungovat také v komunálních volbách, a tím spíš proto, že tam vystupují osobnosti významněji než strany,“ řekla Právu.

To se podle Hamanové může projevit například v Praze, kde strany začaly, na rozdíl od dřívějších volebních klání, nasazovat rovnou kandidáty na primátora. Favoritem se v metropoli podle průzkumů jeví lídr TOP 09, bývalý šéf centrální banky Zdeněk Tůma.

Soc. dem. na šéfa Prahy navrhuje Jiřího Dienstbiera mladšího a Věci veřejné bývalou náměstkyni Markétu Reedovou. Komunisté pak Martu Semelovou.

ODS zatím kandidáta nemá – představila jen své lídry v jednotlivých obvodech, mezi nimiž jsou zpěvák Jan Kalousek či bývalý hokejový brankář Petr Bříza.

Nové chování voličů může nahrát lidem, kteří se rozešli se zavedenými stranami nebo se cítí být poměry z této strany vyobcováni. Příkladem může být ODS v jižních Čechách, v nichž má vliv silná skupina takzvaných kmotrů, jako je Pavel Dlouhý přezdívaný kníže z Hluboké. Toto křídlo zdejší ODS například stálo za odchodem budějovického primátora Juraje Thomy, ten teď kandiduje za konkurenční hnutí Občané pro Budějovice.

Bývalý poslanec ODS a někdejší starosta Písku Tom Zajíček jde do voleb za SNK ED. A starosta Strakonic Pavel Vondrys se svým místostarostou Pavlem Pavlem místo za ODS míří do voleb za sdružení Slušnost a jistoty pro Strakonice.

Právě ODS přitom půjde v komunálních volbách o hodně. V současnosti totiž má primátory 16 z celkem 24 statutárních měst. Kromě Prahy například Pardubic, Hradce Králové, Plzně, Karlových Varů, Ústí nad Labem, Olomouce či Zlína.

Také politolog Jiří Pehe předpokládá, že se fenomén kroužkování – nebo v případě komunálních voleb křížkování – může opakovat. „Myslím, že voliči objevili svoji skrytou, zatím netušenou sílu,“ soudí Pehe. Podle něho se jedná o nový politický potenciál, který může ovlivnit i následující parlamentní volby.

Před sněmovními volbami vznikla iniciativa Defenestrace 2010 spisovatelky Lenky Procházkové a jaderného fyzika Františka Janoucha vyzývající ke kroužkování.

Janouch to v pondělí na dotaz Práva označil za nebývalý úspěch. Připomněl, že 48 z celkem 200 poslanců bylo zvoleno právě tímto způsobem. „Ukázalo se, že jsou to lidé, kteří mohou měnit to, co bylo dohodnuto ve stranických sekretariátech,“ dodal Janouch. I on věří, že podobně tomu bude na podzim jako trvalý element v české politice.

Mezi nejznámější vykroužkované z květnových voleb patří dlouholetý místopředseda ODS a exministr vnitra Ivan Langer. V Praze naopak do Sněmovny za ODS prošel Jan Florián z posledního, teoreticky zcela nevolitelného 36 místa.