Hlavní obsah

Po volebním debaklu se zachvěla vedení čtyř stran

Ve čtyřech sněmovních stranách z devíti by nemusel zůstat kámen na kameni. V pěti by naopak mohlo po volbách vedení zůstat. Volání po výměně špiček se po debaklu ozvalo z ČSSD a nesměle i od komunistů a lidovců. Změny ve vedení TOP 09 jsou na spadnutí.

Foto: Milan Malíček, Právo

V pět hodin odpoledne přišlo k volbám asi pět procent lidí.

Článek

Vedení je stabilní v ANO, u okamurovců, pirátů a Starostů. ODS může ještě poznamenat možný souboj předsedy Petra Fialy s Václavem Klausem mladším, který posílení strany ve volbách zlehčuje slovy, že skončila na jedenácti procentech, ač měla potenciál až dvacet procent, takže není co slavit.

Klaus získal 23 tisíc voličských preferencí, zatímco Fiala jen 13 tisíc, což by členové strany podle Klause měli vnímat, pokud nejsou padlí na hlavu.

Bělobrádek to asi přežije

O osudu svého šéfa budou v pátek diskutovat na celostátní konferenci lidovci. Předseda Pavel Bělobrádek se tam chystá nabídnout svou funkci, protože to slíbil pro případ, když proti minulým volbám ztratí. Před čtyřmi roky měla KDU-ČSL

14 poslanců, nyní jich získala jen deset. Ale nedá se očekávat, že lidovci svého šéfa potopí.

Překvapivě ale v pondělí čerstvě zvolený poslanec Stanislav Juránek vyzval, aby situaci vyřešil na jaře mimořádný sjezd. „Nejsem pro, aby předseda odstupoval. Řekne-li si o důvěru, dám mu ji, ale do mimořádného sjezdu. Věci se musí řešit ne ze dne na den, když vzplane vlna, ale po úvaze,“ řekl Juránek.

Bělobrádek s tím nemá problém. „Samozřejmě je možné svolat mimořádný sjezd, ale je i možné tyto věci projednat na celostátní konferenci,“ sdělil.

Ostatní místopředsedové Právu řekli, že nevidí důvod, proč nabízet svou funkci ani proč by měl být Bělobrádek odvolán. „Výsledky jsou za očekáváním, ale katastrofa, v rámci toho, v jak těžké situaci jsme byli, to nebyla,“ řekl Právu místopředseda Ondřej Benešík.

Jestli by měl Bělobrádek kvůli výsledkům odejít nebo jestli by měl být mimořádný sjezd, nechtěl říci ani senátor a zlínský hejtman Jiří Čunek, který jinak vedení strany příliš nešetří. „Jestli se dohodneme, zda je potřeba předčasný sjezd, tak se dohodneme. Názor na to mám, ale sdělím ho až kolegům v pátek,“ řekl Právu Čunek.

Změny nastanou v TOP 09

V pondělí oznámil místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, který se na Plzeňsku neprobojoval do dolní komory, že stranickou funkci už nechce koncem listopadu obhajovat.

„Je důležité, aby nové vedení TOP 09 zahrnovalo co nejširší konsenzus, který je možné ve straně najít,“ řekl Ženíšek s tím, že by šéfa Miroslava Kalouska měl nahradit europoslanec Jiří Pospíšil. Ke své budoucnosti se Kalousek vyjádří v úterý. [celá zpráva]

Pospíšil byl místopředsedou ODS a v Nečasově vládě byl ministrem spravedlnosti, než byl odvolán. Na to konto se rozešel s ODS a jako nestraník kandidoval do europarlamentu za TOP 09, do níž si nyní podal přihlášku. Kdyby se měl stát šéfem TOP 09, mohlo by to na pravici znamenat komplikaci při případných jednáních s ODS, s níž se Pospíšil rozešel ve zlém.

Členové vedení TOP 09 nechtěli Kalouskovi nic vzkazovat. „Vyříkáme si to spolu, nebylo by fér to říkat dopředu,“ řekl Právu čestný předseda strany Karel Schwarzenberg.

Vedení zelených i Svobodných už rezignovalo

Staronový poslanec KSČM Vladimír Koníček v úterý uvedl, že vzhledem k volebnímu neúspěchu nejsou vyloučeny změny ve vedení strany. „Budeme si to vyříkávat pravděpodobně v pátek na zasedání ústředního výboru. Myslím, že k nějakým změnám dojde. Kdo přesně je ale za volební výsledek zodpovědný, nedokážu říci, vedení strany je kolektivní,“ prohlásil.

Sérii padání hlav zahájil už v průběhu volební soboty šéf zelených Matěj Stropnický, jehož strana se do Sněmovny vůbec nedostala a nedosáhla ani na státní dotaci za hlasy, která se vyplácí od hranice volebního zisku 1,5 procenta. [celá zpráva]

V úterý se rozhodlo rezignovat i vedení Svobodných v čele s předsedou Petrem Machem, a to k 18. listopadu, kdy bude zvolen nový šéf. Mach, který kvůli sněmovní kampani opustil křeslo europoslance, zvažuje, že místo už obhajovat nebude.

Svobodní jako jediní z neparlamentních stran ale získali za 1,56 procenta hlasů nárok na státní příspěvek.

Související témata:

Výběr článků

Načítám