Po volbách bude JUDr. bílou vránou

Do předčasných voleb jde ve všech stranách téměř šest tisíc kandidátů. Na kandidátkách jedenácti stran, které v průzkumech dosahují nejvíce preferencí, je ale pouze 149 lidí, kteří u svého jména uvedli, že se živí právem – jako advokáti, koncipienti či podnikoví právníci. Doktorát z práv má jen 81 z nich. Důvody?

Hlavním je, že právničina je lukrativní profese, takže ji těžko může přebít často úmorná práce s tisíci paragrafů ve Sněmovně za často nižší příjem než v soukromém sektoru. Strany také s oblibou nasazují raději než právníky lékaře, kteří jim mohou přitáhnout více hlasů.

Při minulých volbách to bylo obdobné, ve všech stranách, které bojovaly o voličskou přízeň, titul JUDr. zdobil pouze 88 kandidátů. Do Sněmovny jich bylo zvoleno dvacet.

„Je to zoufalství Poslanecké sněmovny, když ani její ústavně-právní výbor, kde je nejvíce potřeba právo znát, není obsazen z více než poloviny právníky,“ řekl Právu Jeroným Tejc (ČSSD). Ten se zvolením předsedou poslaneckého klubu po deseti letech v advokacii svou kancelář zavřel, aby se mohl věnovat politice.

Chyby v zákonech jsou mj. odrazem nedostatku právnické erudice mezi poslanci a ne vždy stačí chyby vychytat Senát. Například jsou schvalovány zákony se zpětnou platností, jako tomu bylo loni u novely trestního zákona týkajícího se alimentů. Zděšení před třemi lety vyvolalo i schválení novely zákona, který způsobil, že firmy neměly zaměstnancům podle čeho počítat sociální pojištění.

Soudy po Novém roce zřejmě čekají i absurdní případy, kdy budou muset řešit spory při reklamacích zvířat, u kterých nový občanský zákoník bez upřesnění ponechal dvouletou záruční lhůtu. A tak podle některých právníků bude možné reklamovat křečka, který umře za rok, s tím, že důvodem jeho smrti byla vrozená vada, nebo psa, který štěká, ačkoli jeho původní majitel tvrdil, že neštěká.

Tejc i předseda ústavně-právního výboru minulé Sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09) se shodují, že kvalitě přijímaných zákonů by větší počet právníků mezi poslanci prospěl. „Proto jsme na našich kandidátkách právníky posílili,“ řekl Polčák Právu.

Za TOP 09 kandidovalo před třemi lety deset a nyní 19 právníků. „Chci lobbovat za právníky. Zažil jsem tu deziluzi, kdy je nutné často odolávat až manipulativním návrhům náměstků ministrů, kteří zákony neznají a chodí do výborů návrhy zdůvodňovat. K tomu je třeba lidí, kteří to dokážou. To neznamená, že by měla ve Sněmovně být převaha právníků, ale když se ohlédnu na minulé volební období, tak ta situace byla kritická,“ uvedl Polčák.

Podle Tejce ale úměra čím více právníků, tím lepší zákony zcela neplatí. Protože třeba zdravotnické zákony mohou lépe posoudit lékaři, hodně práce musejí odvést také hlavně ekonomové. Připomněl, že poslanci a senátoři na tvorbu zákonů nejsou sami. Za kvalitu návrhů odpovídají také pracovníci na ministerstvech a na vládě, kteří většinu zákonů připravují.

Oba politici připouštějí, že není snadné dobrého právníka pro práci v parlamentu získat. „Kvalitní právník si v soukromé sféře vydělává rozhodně více peněz. A není závislý na státu. Znám několik právníků, kteří dostali nabídku kandidovat, ale nepřijali ji,“ připustil Polčák, podle kterého jsou na vině ale více samotné strany. Ty při sestavování kandidátek dávají přednost hlavně prověřeným straníkům a jménům, která mohou přinést hlasy, třeba lékařům.

Obdobný názor má i Tejc. „Že bych si proti době, kdy jsem měl advokátní praxi, polepšil, to rozhodně ne. Uplatnění právníků na trhu práce je v této době poměrně dobré. Práce je ale časově náročná a advokátovi již nezbývá čas na to, plně se věnovat práci ve straně. I to je důvod, proč je pro ně obtížné se prosadit na kandidátky. A je logické, že třeba lékaři jsou mezi lidmi známější, takže ti se pak dostávají na špici při kroužkování,“ je přesvědčen Tejc.