Článek
Po oficiálním vyhlášení výsledků místních voleb začne desetidenní lhůta pro případné stížnosti na jejich průběh. Tam, kde proběhne vše hladce, se do dalších patnácti dnů musí sejít nová zastupitelstva a musí vybrat ze svého středu nové starosty a primátory a také členy rady, kteří se ujmou vlády.
Někdo musí dál obce a města reprezentovat.
Do té doby budou řídit obce dál ti „staří“, zvolení před čtyřmi roky. Právu to potvrdila ředitelka odboru ministerstva vnitra pro dohled nad samosprávou Marie Kostruhová. Jak dodala, mandát ostatních dosavadních zastupitelů skončil páteční půlnocí.
„Podle zákona o obcích dosavadní starostové a rady předají vedení až po zvolení svých nástupců na ustavujících zastupitelstvech,“ uvedla.
„Někdo musí obec a město dál reprezentovat, a tím je dosavadní starosta, jehož úkolem je i svolat nové zastupitelstvo. Zákon tím reaguje také na to, že mohou vzniknout nepředvídatelné situace, které je třeba řešit i během doby, než se ujme nové zastupitelstvo svých funkcí,“ řekl Právu šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).
Podle něho se může stát, že se výměna v čele obcí v případě, že bude soud řešit stížnost na průběh a výsledek voleb, protáhne. „Pak se celá výměna ve vedení obcí může protáhnout i o měsíc,“ dodal.
Tak třeba před čtyřmi lety se právě z důvodu žalob konalo ustavující zastupitelstvo pražského magistrátu, kde byla zvolena primátorkou Adriana Krnáčová (ANO), až víc než šest týdnů od voleb. Stejný čas potřebovali pražští zastupitelé i v roce 2010, kdy primátorské křeslo získal Bohuslav Svoboda (ODS).
Své tady sehrála i složitá jednání o vzniku koalice, což ovšem nebyl problém jen hlavního města, ale i dalších krajských a větších sídel.
O majetku až noví zastupitelé
Ještě v pátek někde zasedala zastupitelstva, která dělala závažná rozhodnutí. Podle Kostruhové je to v pořádku, zákon to nezakazuje. Po tomto víkendu se situace ale změní.
„Majetkové převody, jako jsou prodeje nemovitostí, již nebude možné dělat, protože to je v pravomoci celého zastupitelstva. Tedy těch, která teprve budou ustavena,“ zdůraznila.
„Jestliže ale dosavadní zastupitelstva rozhodovala o některých majetkových věcech, pak mají nástupci možnost jejich rozhodování zvrátit,“ podotkla. „Mohou přijmout usnesení, kterým popřou rozhodnutí, třeba o prodeji majetku. Pochybuji, že se ale převody dají stihnout, protože dokud nejsou zapsány v katastru nemovitostí, tak to lze změnit,“ podotkla.
Dodala, že každé rozhodnutí musí mít své náležitosti a někdo musí také nést případné náklady se změnou související. Mezi ty náležitosti podle ní patří i to, že záměry převodu majetku musí radnice podle zákona zveřejnit 15 dní předem na úřední desce.
Podle Polčáka rozhodnutí některých zastupitelstev učiněná těsně před volbami mohou vyvolávat dojem účelovosti. Proto nejen že je mohou nová zastupitelstva změnit, ale mohla by se stát i předmětem vyšetřování. „Policie by se mohla zajímat o motivaci takových rozhodnutí a mohla by se dotazovat všech, proč takto hlasovali,“ prohlásil.
