Článek
Ze svých radostí i bolestí se Martina zpovídá v dokumentu Moje nová tvář. Krátce po neštěstí, které jí před deseti lety způsobil expartner zhrzený z rozchodu, si nedokázala představit, že zase bude šťastná. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu mít rodinu a na jizvy si ani nevzpomenu, asi bych mu nevěřila,“ připouští dnes pětatřicetiletá žena.
V nemocnici strávila nekonečné měsíce. První dny bojovala o přežití. Žíravina jí totiž poleptala třetinu těla, včetně obličeje. Svíraly ji ukrutné bolesti. A cítila se sama. „Měla jsem obrovskou podporu rodiny, kamarádů, ale chyběl mi někdo, kdo prožil to samé, s kým bych mohla svoje pocity probrat,“ vysvětluje.
Právě proto v roce 2018 založila se svou kamarádkou Simonou Riedlovou projekt Burn Fighters, který lidem s popáleninami pomáhá. „Můžeme ostatním poradit, motivovat je, aby to nevzdali. Zvlášť ze začátku je to hodně těžké. Někdy přichází beznaděj. A léčba trvá většinou roky,“ potvrzuje Martina z vlastní zkušenosti.
Dobrovolnice pořádají setkání, tábory, besedy na školách i přednášky pro zdravotníky. Za nezištnou práci jim letos odborná lékařská společnost udělila prestižní cenu profesorky Radany Königové. Plzeňanka se kromě toho zapojila v organizaci Spolu s vámi, která zaměstnává osoby se zrakovým hendikepem. Chodí na návštěvy do domovů pro seniory, podílí se na osvětových workshopech pro školy či firmy.
Teď se ale věnuje především malému synovi, který se jí narodil. „Život se mi úplně obrátil a všechno se točí kolem miminka,“ říká. Velkou oporou je pro ni manžel. „A to jsem s Mirkem původně ani nechtěla jít na rande,“ směje se. Dva měsíce Martinu přemlouval, aby vyrazili na kafe. „Nakonec jsme spolu strávili tři hodiny, bylo to moc fajn. Postupně to přerostlo ve vztah,“ vypráví.
Než se narodil syn, společně hodně sportovali. Běhali, cvičili, plavali. „Kvůli miminku šel sport u mě na čas stranou. Ale chci se k němu určitě vrátit. I jako nevidomý můžete dělat spoustu věcí, jen k sobě potřebujete parťáka. Teď mi manžel přebral trenéra ve fitku, tak na něj trochu žárlím,“ vtipkuje.
Ne vždy jí ale během uplynulých deseti let bylo do smíchu. Léčila se s posttraumatickou stresovou poruchou, depresemi a úzkostmi. „Hodně mi pomohly terapie. Udělala jsem velký kus práce. Jsem k sobě i okolí o dost laskavější. A připadám si hezčí než před útokem,“ porovnává.
Svou novou tvář ukazuje v dokumentu, jejž vytvořila novinářka Jarmila Štuková a producentka Maja Hamplová. Předpremiéra snímku je naplánovaná na 18. října v pražské Lucerně. Do kin film půjde o osm dní později. A pro nevidomé k němu vznikl speciální audio komentář.