Článek
Kruté zacházení se zvířaty, kdy trýznitel ignoruje pocity ostatních živých bytostí, výrazně ovlivňuje vývoj zdravého empatického chování, což může následně vůči ostatním lidem vyústit v agresivitu a násilné jednání, uvádí socioložka Tereza Vandrovcová ve své studii „Násilné činy páchané na zvířatech v souvislosti dalších patologických jevů“.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zvířata jsou ale zneužívána i v rodinných konfliktech či případech domácího násilí. Počet žen, které uvádějí, že jejich partner zabil či týral zvíře nebo tím vyhrožoval, roste.
„Agresivní partneři často skutečně zraní či zabijí zvíře nebo tím vyhrožují. Je to prostředek nátlaku, zastrašení či psychického nebo fyzického teroru. Zabití kočky bylo například varování partnerce, že by se něco podobného mohlo stát i jí, pokud by neposlouchala,“ potvrdila Právu Zdena Prokopová, vedoucí azylového domu ROSA.
„Oběti domácího násilí se často svěřují s poznatkem, že partner byl agresivní i vůči domácím zvířatům,“ dodává Prokopová.
Negativní dopady na psychiku dětí
Socioložka Tereza Vandrovcová upozorňuje na americké studie, které potvrzují, že v 88 procentech rodin, kde bylo odhaleno násilí vůči dětem, bylo přítomno i týrání domácích zvířat. Obdobné poznatky měly i průzkumy v azylových domech v americkém státě Utah, do kterých se uchýlily oběti domácího násilí.
Celkem 71 procent z nich uvedlo, že partner zabil nebo týral domácí zvíře nebo hrozil, že tak učiní. „Přibližně pětina žen uvedla, že odkládala vyhledání úkrytu kvůli obavám o bezpečnost svého domácího mazlíčka,“ uvádí ve studii Vandrovcová.
Týrání zvířat má závažné dopady zejména na psychiku dětí. Negativní zážitky z dětství posilují v pozdějším věku i agresivitu vůči lidem, která se může rozvinout až v násilné chování vůči lidem. Potvrzují to například výzkumy amerických psychologů Stephena Kellerta a Andrewa Felthouse.
Lidé jsou vnímavější
Podle psychiatrů děti pocházející z problémových rodin, které zažívají násilí a ponížení, ztrácejí soucit a mohou se začít mstít. Nejdříve zprostředkovaně na zvířatech, v dospělém věku to však může vést až k nejzávažnějším násilným kriminálním činům.
Týrání zvířat jako patologický jev se dlouho podceňovalo a nevěnovala se mu patřičná pozornost.
„Naštěstí se to postupně mění, lidé jsou všímavější i k tomu, co se děje se zvířaty, o týrání zvířat jako patologickém jevu se začíná veřejně mluvit. Přispělo k tomu i to, že novela trestního zákona a paragrafy 302 a 303 o týrání zvířat a zanedbání povinné péče zpřísnily i postih,“ sdělila Právu Zuzana Semelová, inspektorka Ligy na ochranu zvířat.