Článek
„Strach jsem neměl, jen jsem s údivem pozoroval bouři, která smetla naši obec,“ vzpomíná senior na okamžiky největší přírodní katastrofy v novodobé historii regionu.
„Vzduch byl během bouře hustý. Pamatuji si, jak věci prudce létaly vzduchem,“ ohlíží se za živlem, který 24. června řadu domů v Hruškách takřka srovnal se zemí.
Takhle vypadal dům pana Petrajánoše po zásahu tornáda.
Pan Petrjánoš je jedním z mnoha lidí, kterým tornádo nejen zdevastovalo dům, ale nemohl se z něj následně také dostat ven. Na pomoc mu přijel až syn z Německa a společně s ním i skupina dobrovolníků.
„Tornádo zničilo celou střechu. Vítr profoukl půdou. Oba štíty spadly. Vítr také odnesl dvoje vrata, jak ta venkovní, tak i ta vnitřní. Můj syn přijel hned druhý den a spolu s hasiči a dobrovolníky mě dostali z domu pryč. Vojáci zase vyklízeli spoušť ze dvora, kterou po sobě tornádo zanechalo,“ popisuje pan Petrjánoš.
Policista z Hrušek: Návrat domů přinesl obraz zkázy. A pak přišel zázrak
Aby žil opět spokojeně, je stále zapotřebí hromada práce. Hasiči a dobrovolníci mu prý ale velmi pomáhají. Stejně jako ostatní lidé zasažení tornádem dostal prý také muž dvakrát finanční podporu.
Dvorek pana Petrajánoše.
„Snažíme se pomáhat všem lidem, kteří byli zasažení. Začali jsme tím, že jsme poskytli finanční pomoc, a to hned po zasažení tornádem. Hned poté jsme dali první finanční dávku a v srpnu druhou. Od začátku také koordinujeme dobrovolnickou pomoc,“ říká Jan Dus, koordinátor v terénu za Diakonii v Hruškách s tím, že doufá, že domy, které tornádo zasáhlo, se do zimy podaří opravit.
Škola z Hrušek se přestěhuje do tvrdonického azylu
Rodiny, jejichž domy musely být zbořeny, ovšem podle jeho názoru do zimy nezačnou ani stavět.