Hlavní obsah

Po těžkém úrazu měl hrb, zbavil se ho i díky filozofii starověké Sparty

Právo, Vladimír Klepáč

Pětadvacetiletý Michal Vlček měl hrb a léta nemohl naplno sportovat. Dnes studuje sportovní fakultu brněnské Masarykovy univerzity a přitom učí jiné, jak správným a pravidelným cvičením předcházet především bolestem zad, ramen a krční páteře. Jeho kurzy gymnastiky jsou trošku jiné, než bývá zvykem.

Foto: archiv Michal Vlček

Michal Vlček učí lidi, jak se mají správně hýbat.

Článek

Po svých svěřencích chce, aby skákali, podlézali a přelézali překážky a mimo jiné se učili také padat.

„Zní to možná legračně, ale u některých lidí středního nebo i vyššího věku začínáme s výukou pohybu od začátku. Výsledky se dostavují. Mám počítačového experta, který dříve těžce zvládal kotouly a dnes už téměř dělá salta,“ řekl.

Pád ze stromu

„Při cvičení vycházím z kalokagathie – filozofie starověké Sparty, kdy duše i tělo má být v harmonii. Bohužel mnozí z nás právě tu péči o fyzický stav svého těla zanedbávají,“ doplnil  Vlček.

„Ve dvanácti letech jsem spadl z ořechu. Při nárazu o zem z výšky čtyř metrů jsem si poranil pět hrudních obratlů natolik, že se mi shrbila záda. S mojí úspěšně rozjetou gymnastickou kariérou byl konec,“ řekl právu Vlček.

Měl jsem zkrácené prsní svaly a oslabené lopatky. Podařilo se záda narovnat a dnes už o hrbu dávno nevím
Michal Vlček

Půl roku měl zakázáno cvičit. Musel nosit korzet a chodit na rehabilitační cvičení. Lékaři mu návrat ke gymnastice nedoporučili. Hrál proto místo toho fotbal i florbal, ale nakonec se k ní po šesti letech vrátil. Ještě rok a půl před přijímacími zkouškami na vysokou školu měl shrbená záda.

„Tělo si ale rychle vzpomnělo na gymnastické cviky. Měl jsem zkrácené prsní svaly a oslabené lopatky. Podařilo se záda narovnat a dnes už o hrbu dávno nevím,“ doplnil Vlček, který už bez potíží zvládá přemety, salta a hvězdy. Po ukončení školy může pracovat jako trenér nebo učitel tělocviku.

Podle odborníků trpí až jedna třetina lidí špatnými pohybovými návyky. Odstranit je lze jenom cvičením. Vlček proto s přáteli vytvořil projekt Movement Education, což je v podstatě škola pohybu. Při cvičení teď vychází ze zkušeností, které získal při rovnání vlastních zad a při boji s důsledky svého zranění z dětství.

Kachní chůze

„Hodně lidí vede sedavý způsob života, který zkracuje svaly v bederní oblasti a stehenní svaly a způsobuje bolesti zad,“ vysvětlil student. Časté vysedávání u počítačů poznají tělocvikáři podle takzvaného kachního typu chůze, při níž jsou narovnaná záda a nápadně vystrčený zadek.

„Dalším problémem je to, že lidé neumí koordinovat pohyb rukou a nohou, což je ale možné odstranit například při cvičení na trampolíně,“ doplnil Vlček.

Jeho rada pro bezbolestná záda je trávit každý den alespoň půlhodinu cvičením venku nebo v posilovně.

Související témata:

Výběr článků

Načítám