Článek
Praktická lékařka ženě, jejíž totožnost redakce Práva zná, nedoporučila očkovat se vakcínou, která – byť velmi zřídka – může poruchu srážlivosti krve způsobit. A v Česku se kombinovat vakcíny, na rozdíl od některých zemí, zatím nemohou, což potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví.
„Výsledek je ten, že nebudu mít ukončené očkování,“ řekla Právu žena, která má, stejně jako její lékařka, z druhé dávky vakcíny AstraZeneca obavy. Že bylo očkování spouštěčem embolie, jí napsal do zprávy i ambulantní lékař po vyšetření po propuštění z nemocnice.
Právě množící se případy závažných vedlejších účinků přiměly několik evropských zemí na nějaký čas přestat touto vakcínou očkovat, ČR mezi nimi nebyla. Evropská léková agentura (EMA) se za vakcínu a její bezpečnost tehdy postavila.
Nyní se některé země rozhodly nedávat vakcínu AstraZeneky lidem mladším 60 let a zástupce EMA Marco Cavaleri uvedl, že by se neměla podávat ani starším. Státy by měly podle něj spíše používat mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna), které riziko poruchy srážlivosti krve mají nižší.
Vakcínu od společnosti AstraZeneca v Česku používají především praktičtí lékaři. Vyočkováno touto látkou bylo zatím 633 tisíc dávek. Pfizeru bylo 5,3 milionu dávek, Moderny 580 tisíc dávek a J 67 tisíc dávek.
Vzácná reakce, tvrdí expert
Podle Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ale není důvod k panice. Podle něj jde o extrémně vzácnou reakci, kterou dostane jeden člověk ze sta tisíc. „Výskyty většinou nastávají po první dávce u mladých žen, které k tomu mají predispozice,“ řekl Šebo v ČT.
„Ti, co už jednu dávku dostali, mají při druhé dávce mnohem menší riziko nežádoucích účinků,“ uvedl s tím, že lidé si mohou před očkováním nechat vyšetřit hladinu protilátek proti destičkovému faktoru 4.
„Pokud je jejich hladina nízká či nedekovatelná, je riziko opravdu zanedbatelné,“ řekl mikrobiolog s tím, že toto vyšetření dělají hematologové běžně lidem, kteří například dlouhodobě berou léky na ředění krve.
Upozornil, že probíhá studie, jestli je možné přeočkovat lidi s první dávkou jiným typem vakcíny. Výsledky by měly být známy koncem června.
„Není důvod si myslet, že by jiná vakcína nefungovala, nejspíš to bude fungovat znamenitě,“ řekl s tím, že jiný typ vakcíny by ve druhé dávce zřejmě způsobil silnější nežádoucí reakce typu bolesti hlavy a kloubů.
Česká republika zatím tento postup neumožňuje kvůli stanovisku České vakcinologické společnosti. „Ve Francii k tomu tak přistoupili, když se objevily informace o nežádoucích účincích, zavedli přeočkování mRNA vakcínou. U nás je postup vakcinologů konzervativnější a opatrnější, což je možná rozumné,“ míní Šebo.
Opatrný postoj má i ministerstvo zdravotnictví. „Odborné skupiny tuto otázku průběžně diskutují a vyhodnocují dostupná data. Náš postoj se v tuto chvíli nemění a nadále platí očkování druhé dávky stejnou vakcínou,“ řekla Právu mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
SÚKL: Na očkování u nás nikdo nezemřel
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který průběžně vyhodnocuje všechna hlášení na nežádoucí účinky očkování, se v ČR zatím u žádného ze 78 podezřelých úmrtí nepotvrdila přímá souvislost s očkováním.
„SÚKL nemá informace, že by některé z úmrtí, nahlášené jako důsledek podezření na nežádoucí účinek, přímo souviselo s očkováním proti covidu-19,“ řekla Právu mluvčí Klára Brunclíková.
„Největší část hlášených úmrtí má dle popisu pacientovy anamnézy a přidružených chorob jinou dobře vysvětlitelnou příčinu než podané očkování,“ uvedla. Část z těchto lidí podle ní zemřela na covid, který se u pacienta rozvinul krátce před očkováním nebo po něm.