Po policejních střelcích zůstalo na severu Čech 44 zabitých divočáků. A naštvaní myslivci

„Akci můžeme hodnotit určitě pozitivně. Policejním střelcům se za šest turnusů podařilo střelit 44 prasat. V součtu s tím, co za stejné období odlovili v uvedených třech honitbách myslivci, se za období od začátku listopadu dostáváme na 64 kusů,“ uvedl k akci Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.

Myslivci však oponují, že oni sami za předchozí měsíc říjen ulovili 49 divočáků, a tedy byli v kratší době úspěšnější než snajpři. „V listopadu jsme měli kvůli opatření zakázáno lovit od pondělí do čtvrtka, a tak jsme měli logicky i menší čísla,“ reagoval lesní hospodář honitby Rádlo Jan Bejdák na opakovanou kritiku myslivců, že nezvládají svými silami ulovit dost kusů.

Podotkl, že tím ale nijak neznevažuje práci odstřelovačů: „Policie svoji práci odvedla,“ konstatoval.

Podle policejní mluvčí Hany Rubášové bylo týdně nasazeno 18 odstřelovačů, kteří v průměru odpracovali 54 až 60 hodin za týden. Celkem byli nasazeni 108krát, zapojeno jich bylo asi osmdesát.

Na nákup pušek, nábojů a dalšího vybavení pro odstřelovače kvůli provedení akce, ale i pro následné využití výstroje a výzbroje jinde, stát uvolnil celkem 14 milionů korun. Výše nákladů ale zřejmě ještě poroste, například za likvidaci odlovených kusů v kafilerii.

Odstřelená prasata z míst, kde je policejní střelci eliminovali, následně sbírali a stahovali na svozové místo členové mysliveckých spolků zmíněných honiteb. Zařídili také jejich převoz do kafilerie. Všechny tyto úkony měli nařízené, a pokud by je nesplnili, vystavili by se pokutě až dva miliony korun.

I proto ještě před začátkem akce vratislavická honitba přišla o své správce, kteří neměli dost lidí na splnění povinností.

O správce honitby přijde i Rádlo, protože se členové spolku Zelené Údolí, které ji spravuje, rozhodli činnost v oblasti ukončit po zkušenostech získaných z uplynulé akce.

„Celá akce je dehonestace myslivosti a odrazuje členy spolků od jejich činnosti. Dělají to dobrovolně, ve svém volném čase,“ zlobil se Miroslav Křížek, bývalý starosta honitby Vesec a její dosavadní člen.

Myslivci jsou rozčarovaní i z toho, co se strhlo kolem jejich kolegů poté, co se na veřejnost dostaly snímky z fotopasti, která je zachytila při močení v zóně odstřelu. Byli poté nařčeni ze sabotování akce s tím, že pachem z močení měli chtít odradit prasata od toho, aby se v oblasti zdržovala.

Některým z myslivců policie zabavila mobilní telefony a vyslýchali je kriminalisté.

Policie v souvislosti s mimořádnou akcí dokonce zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat, a to nejen kvůli močení, ale například i rozsypanému pracímu prášku v lese, který se tam také v době odstřelů objevil.

„Celá věc je tak absurdní, nevím, jestli se mám obhajovat. Od pěti od rána jsme chodili a podle GPS souřadnic hledali po lese prasata. Za moji aktivitu jsem po zásluze potrestán. Je to smutný příběh, jak se nám vyplatila pomoc policii a dalším orgánům,“ řekl k celé záležitosti jeden z močících myslivců Štěpán Šindelář.

„Snažili se nás obvinit z šíření pachů, které by prasata odehnaly. Ale naše honitba je příměstská, les je prosycený pachy a spekulace, že by tak docházelo ke zrazování zvěře, je úplně mimo,“ podotkl s tím, že mu mobilní telefon dosud nebyl vrácen.

Také samotní myslivci podali trestní oznámení, a to na neznámého pachatele, který umístil fotopast bez vědomí správců honitby a následně šířil pořízené záběry.

Myslivci popírají, že by se k celé akci vyjadřovali kriticky jen proto, že jsou uražení kvůli převzetí jejich práci policisty.

„Proč by to byla ješitnost? Je to nesystémový krok, který nemá žádné právní zázemí. Bojujeme s pytláctvím, různými nešvary a máme na starosti svoji honitbu, o níž se staráme, a někdo nám do toho hodí vidle. Tak si myslím, že to není správně,“ uzavřel Bejdák.

Podle myslivců se v lokalitě všech honiteb pohybovalo méně prasat, než kolik bylo na začátku akce uváděno. Při prvním monitoringu jich bylo napočítáno 116 a při druhém osmdesát.

Nedostatečný monitoring v počátku považují za jednu z chyb celé akce. Poté co akce začala, změnila podle nich divoká prasata své návyky. V době intenzivních odstřelů zalehla a za krmením se vydala až ráno, kdy se už nestřílelo.

Příliš nadšení nevzbudil mezi myslivci ani způsob odstřelu prasat. Některá zvířata byla zasažena vícekrát nebo neodborně do měkkých částí a umírala bolestivou smrtí. Dojít mělo i k případu, kdy od střely poraněné prase, které zaběhlo až do potoka, napadlo myslivce.

Veterinární správa je naopak spokojena, že se podařilo z celkového počtu skolených prasat ulovit asi čtvrtinu bachyň, což má význam pro snižování populace divokých prasat v lokalitě.

„Ulovení deseti bachyň představuje dle odborných odhadů pro příští rok omezení nárůstu populace divočáků v dané lokalitě až o osmdesát kusů. Jsme velmi rádi, že žádný z vyšetřených kusů odlovených nebyl pozitivně testován na africký mor prasat a nákaza se v těchto honitbách nevyskytuje,“ dodal za veterinární správu Vorlíček.

Zdůraznil, že cílem akce nebylo střílet nakažená prasata, ale minimalizovat zdravou populaci v předem vytipovaných přiléhajících oblastech a tím zabránit možnému šíření nákazy do vnitrozemí a také do domácích chovů prasat.