Článek
„Pozorujeme, že se zvyšuje počet sociálně úzkostných poruch. Za normálních okolností si děti každodenně ověřují, jak jim co jde, baví se s kamarády. Škola jim totiž dává nejen výuku, ale taky je učí najít si postavení ve třídě. Když ale nemají každodenní kontakt s vrstevníky, tak ztrácejí sebedůvěru v osobní, vrstevnické i výkonové poloze,“ řekl Právu dětský klinický psycholog Oldřich Ďurech.
Podle něj výraznou duševní zátěž představuje už rozklad běžného provozu. „Když každý den děti chodí do školy, mají nějakou aktivitu, program. A ve chvíli, kdy nic takového nebylo, ztratily možnost odreagování a také si musely strukturu dne tvořit samy,“ uvedl.
Pozor i na šikanu
„Takže si měly určit, kdy se učit, kdy dělat úkoly, kdy je čas na hraní. To je většinou nepřiměřená zátěž,“ dodal.
Ředitelé ZŠ a učitelský spolek jsou proti prodloužení školního roku. Všichni jsou vyčerpaní
Na děti se valily i další zátěžové situace. Obavy na ně mohli přenášet vystresovaní rodiče, někdo třeba nezvládal informační proud z médií, jiný se musel vyrovnávat s náhlým úmrtím někoho blízkého.
S návratem do normálu budou mít školy podle Ďurecha těžkou práci a měly by ji upřednostnit před doháněním učiva.
„Když se vrátí po dvouměsíčních prázdninách, jsou děti vyjevené a probíhá adaptace. A tohle je mnohem horší,“ varoval psycholog.
Plaga: Testy dětí i na podzim, jinak opět rotační výuka
„Učitelé budou muset víc pracovat na tom, aby se děti nebály, naučily se soustředit, bavit se s vrstevníky. Bude nutná prevence šikany, protože mnozí si budou vydobývat svá místa v kolektivu,“ doplnil psycholog. A poznamenal, že rodiče by se neměli bát vyhledat odbornou pomoc. „Je normální se v nenormální době cítit nenormálně. Děti by se neměly ještě zatěžovat tím, že jsou přetížené, že se cítí blbě,“ uvedl.
Odborné ambulance jsou ovšem podle něj přetížené, a je tedy třeba počítat s delší čekací dobou.