Po ostudě justice s odškodným pro Natálku se změní zákon

K věci se vyjádřil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek, podle nějž případ poukázal na nutnost změny legislativy, která umožňuje situace, kdy mají pohledávky zdravotních pojišťoven větší prioritu než nároky přímých obětí trestných činů.

Informace, že verdikt Okresního soudu v Bruntále o srážkách ze mzdy na základě nejasného výkladu ustanovení občanského soudního řádu významně poškodil dnes již šestnáctiletou Natálku, se mezi advokáty i romskou komunitou rozkřikla ještě předtím, než byl článek publikován, protože Právo o svém zjištění už v srp­nu informovalo matku oběti, některé účastníky řízení a další instituce.

Informacemi se zabýval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), podle kterého je zákonná úprava špatná a nedostatečná. „Minulý týden jsem jednal v Brně s romskou komunitou a tohle bylo jedno z témat. Pravda je, že současná úprava o poskytování odškodného obětem trestných činů není dobře naformulovaná a neodpovídá někdy potřebám společnosti,“ řekl Blažek Právu.

„Proto v této věci chystáme novelu. Ve čtvrtek jsem o tom jednal s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou,“ dodal Blažek.

Jak jsme informovali, Okresní soud v Bruntále v roce 2011 vyhodnotil pohledávky pojišťovny RBP vůči odsouzeným Ivu Müllerovi a Davidu Vaculíkovi jako přednostní. O svém verdiktu přitom soud neinformoval další poškozené, protože to není jeho povinnost. Další dva soudy v Šumperku a v Opavě, které ve stejné době rozhodovaly o srážkách ze mzdy dalších dvou odsouzených, přitom pohledávky zdravotní pojišťovny vyhodnotily jako nepřednostní.

Zmocněnec Natálky Pavel Uhl se s nárokem u soudů přihlásil až o několik měsíců později a podle občanského soudního řádu jsou tak pohledávky Natálky vypořádávány pomaleji, protože u přednostních pohledávek rozhoduje datum, kdy je usnesení o srážkách ze mzdy doručeno zaměstnavateli povinného.

Zmocněnec podle svých slov tehdy neviděl důvod závodit s pojišťovnou, kdo rychleji žádost o srážky ze mzdy podá. O tom, jak soudy rozhodly o nárocích pojišťovny, vůbec netušil a dozvěděl se to až díky našim zjištěním.

Podobných případů je přitom nejspíš celá řada, byť samozřejmě nejsou tak křiklavé jako podrobně medializovaná kauza Vítkov. O většině srážek z mezd se sice na rozdíl od roku 2011 rozhoduje na úrovni exekutorů, v řadě případů o tom však i v současné době stále rozhodují soudy, které nadále upřednostňují zdravotní pojišťovny.

„Ačkoli přesná statistika není vedena, jedná se ročně o nižší desítky případů. V naprosté většině případů považují soudy tyto pohledávky za přednostní. Vzhledem k tomu, že se jedná o výklad pro VZP příznivý, tak se s ním přirozeně ztotožňuje,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Stejný postoj zaujímá i pojišťovna RBP, které žháři splácejí peníze. „Zastáváme názor, že náhrada škody v souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků protiprávního jednání třetí osoby, je pohledávkou přednostní,“ sdělil mluvčí RBP Ivo Čelechovský.

Řada oslovených odborníků je ale jiného názoru, a to včetně prezidenta České exekutorské komory ČR Jana Mlynarčíka. V praxi by to totiž znamenalo, že by se oběti trestných činů se svým nárokem musely přihlásit ještě v den, kdy rozsudek v trestní věci nabude právní moci, aby si zajistily dobré pořadí.

To ale často není možné, protože nemají takový právnický aparát jako zdravotní pojišťovny, navíc se často potýkají s problémy s vlastním zdravím.

Právě tuto věc označuje za hlavní problém známý aktivista Markus Pape.

„O nařízení srážek z mezd odsouzených bohužel soudy informují jen poškozeného, který o tyto srážky požádal. Už ale neinformují další poškozené v trestních věcech. Kdyby měli možnost se další poškození odvolat a požádat o přezkum rozhodnutí, tato situace by nevznikla,“ řekl Právu Markus Pape, který v hlavním líčení se žháři vystupoval jako zmocněnec otce Natálky Pavola Kudrika, jenž byl při žhářském útoku také popálen a soud mu přiřkl odškodnění ve výši 36 tisíc korun.

To je ale jen zlomek částky, kterou má dostat Natálka. Ta vysoudila 9,5 milionu korun. Tedy o dva miliony více než RBP. Přesto dostává tato pojišťovna více peněz než Natálka, a to zejména od Iva Müllera, který patřil k nejlépe placeným trestancům v mírovské věznici. Aktuálně má RBP na účtu od všech žhářů více než 720 tisíc korun. Podle matky Natálky jde o nesrovnatelně vyšší částku, podle jejího tvrzení zřejmě o více než dvojnásobek.

Jak pro Právo dodal ministr Blažek, součástí připravovaných změn legislativy bude i změna zákona o obětech trestných činů.

„Chybí v něm kromě jiného to, aby se nevyplácelo pouze jednorázové odškodné, ale aby se pamatovalo i na případy, kdy je někdo poškozen celoživotně, aby dostával z fondu pro oběti trestných činů nikoli něco jako sociální dávku, ale jako oběť závažného trestného činu až do konce života nějaké finanční prostředky. Protože konkrétně právě v případě Natálky je zřejmé, že celá rodina se o ni musí starat a ty peníze jim stačit nemohou,“ dodal.

Součástí změny zmíněného zákona je i to, aby veškeré finanční prostředky z peněžitých trestů, které zaplatí pachatelé, nekončily jako nyní ve státním rozpočtu, ale zůstaly v kapitole ministerstva spravedlnosti a byly použitelné pouze pro oběti trestné činnosti. „Zatím tomu tak není, což znamená, že peněz na vyplácení odškodňování a pro oběti máme málo,“ dodal.