Po operaci hned domů. Rozjíždí se velká reforma zdravotní péče

Posílit by měla podle ministerstva zdravotnictví jednodenní péče, takže pacient by v nemocnici zůstal maximálně 24 hodin. „Odlehčí to nemocnicím, budou volné kapacity, můžeme zrychlit operativu a i pro nás je to o něco levnější, než kdyby byly platby v klasickém režimu,“ vysvětlil Právu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči Jan Bodnár.

Vyžaduje to ale několik změn. A jde o peníze. Současný systém je jeden velký paradox. Proč má pacient bez rizika dalších komplikací ležet po operaci menisku kolene v nemocnici dva dny jen proto, aby to dostala nemocnice adekvátně uhrazeno, když v soukromé klinice ho propustí ještě týž den?

Od ledna se testuje nový způsob proplácení u bezproblémových malých zákroků, jako je operace žlučníku, kýly nebo třeba hemoroidů. Ve velkém se do něj zatím nemocnice nehrnou, dosud šlo především o doménu soukromých klinik a menších zařízení.

Co z urychlení bude mít pacient? Vedle toho, že by nemocnice mohly zvládat více zákroků, a dostalo by se tak rychleji na více lidí, se lékařům uvolní kapacity na další péči.

„Je tam také mnohem menší riziko infekce. Když budu někde ležet jen 24 hodin, navíc vedle zdravého pacienta, který přišel před pár hodinami, tak je to jednoznačný přínos,“ vysvětlil předseda České chirurgické společnosti Zdeněk Kala.

Zkracování hospitalizací pacientů „v rozumné míře“ podporují i ortopedové.

„Je možné nejen snižovat náklady na péči cestou zkrácení délky hospitalizace, ale především nabízet pacientům možnost hojení v jejich domácím prostředí,“ poznamenal předseda České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí Jiří Gallo.

Pokud se při předoperačním vyšetření ukáže, že by propuštění do 24 hodin nemuselo být bezpečné, neměla by se podle něj pacientovi jednodenní péče vůbec nabízet.

Jednodenní péče se ve světě stále víc prosazuje, i v Česku formálně funguje řadu let. Ale spíš pod hlavičkou soukromých zařízení. Nemají potřebné zázemí pro těžší případy ani akutní lůžka a není to příliš finančně perspektivní. Zaměřují se proto na mladší a nerizikové pacienty.

Pro pacienta to má řadu výhod, méně už pro systém nemocniční péče. Pokud chtěla například operaci žlučníku udělat větší nemocnice, složitý způsob, kterým jí to pojišťovna vyfakturovala, ještě donedávna znemožňoval, aby nerizikového pacienta pustili co nejdřív domů. Systém dává rozptyl, jak dlouho musí být po takovém zákroku na akutním lůžku, a pokud ho propustí nemocnice dříve nebo později, o část peněz přijde.

Ani pacienty podle Kaly systém nijak nemotivuje, aby spěchali domů. „V praxi se mi často stalo, že jsem mladým lidem po operaci kýly nebo třeba žlučníku nabídl, že mohou jít druhý den domů, ale většina to odmítla,“ přiblížil chirurg působící ve FN Brno.

Od ledna stanovily pojišťovny nově úhrady u dvou desítek neinvazivních chirurgických zákroků. Žádné složité výpočty, ale fixní cena. Třeba oboustrannou laparoskopickou operaci tříselné kýly vyčíslily pojišťovny na 68 422 korun, odstranění slepého střeva na 43 671 korun.

„Nemocnice by v tuto chvíli, pokud by tam byl pacient jen jednu noc, na tom měla vydělat,“ poznamenal náměstek VZP Bodnár. Zájem o jednodenní péči roste, jak potvrdila mluvčí sítě soukromých EUC klinik Eva Pánová. Loni provedli na 3400 takových operací.

Nemocniční chirurgové se ale obávají, aby to neskončilo jen u soukromého byznysu. Kvůli postgraduálnímu vzdělávání by měli mít lékaři přístup v nemocnicích i k jednoduché operativě, nikoli jen k těžkým případům.

Pojišťovny aktuálně jednají o tom, že by se motivující model úhrad týkal i vybraných gynekologických nebo ortopedických zákroků. Jasno by mělo být koncem roku.