Článek
„V případě mrazů bylo určení škod celkem jednoznačné. U sucha se ty následky odhadují hůře. Buď zasychající strom plody shodí, nebo se urodí menší. Rozsah škod se tak určuje opravdu obtížně,“ uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Právo ho zastihlo v úterý na Znojemsku, kde situaci ohodnotil jako kritickou. „Na východě Čech letos napršelo asi 300 milimetrů srážek. Tady jen sto. To je opravdu zoufalé,“ řekl Ludvík.
Jahody končí, maliny nebudou
„Sklizeň jahod už končím. Dnes, možná ještě zítra, ale už je to jen hledání. Jahod je už málo a jsou malé,“ oznámil v úterý závěr sklizně Zdeněk Jakubčík, který se stará o plantáže u Šakvic.
Úrodu mu poznamenaly mrazy, sucho pak ovlivnilo velikost plodů.
„Maliny letos nebudou. Je sucho, máme jen malinké maliny a jsou jako z gumy,“ popsala situaci na zahradě obyvatelka Břeclavi.
Labe bojuje s nedostatkem vody. Kvůli nízké hladině se už zastavil přívoz v Dolním Žlebu na Děčínsku.
Vinaři v Sedleci si podle Ctirada Králíka, který je jedním z nich, pomáhají závlahami, některé vinice kropí přivezenou vodou, k přežití révě pomáhá i vyvinutý kořenový systém.
„Kde nemají zelináři zavlažovací systém, tam je totální sucho a hrozí jim, že nebudou mít co sklízet. Srážkový deficit je obrovský. Efektivní jsou přitom spíše jen kapénkové závlahy,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Pěstitelé zeleniny ve středních Čechách už jen těžko udržují rostliny při životě. „Máme co dělat, abychom to všechno pozalévali. Sice jsou závlahy, ale v tomhle horku už rostliny nerostou a zálivkou je jen udržujeme živé,“ řekl právu výrobní ředitel firmy Bramko Semice Václav Mikula.
Celer a saláty trpí
„Některé plodiny to snášejí lépe, jiné hůř, špatně je na tom celer, saláty hodně trpí. Naopak třeba cibule nebo mrkev to celkem přežívají. Vyhlížíme déšť, ale podle předpovědi má být zatím pořád horko a sucho,“ dodal Mikula.
Pěstitelé jablek na Českobrodsku z firmy Sady Tuchoraz, která patří mezi největší pěstitele jablek v republice, si zatím na počasí nestěžují. „Máme vlastní závlahy, takže sucho až tolik nevadí. Slunce by mohlo stromy spálit, ale zatím to vypadá dobře. Na nějaké prognózy je ale ještě hodně brzy, všechno je stále v zárodku a nedá se nic moc odhadovat,“ řekla Právu pracovnice Sadů Tuchoraz.
Třešně a višně jsou menší
Sucho a teplo trápí ovocnáře a zelináře také v Ústeckém kraji. O škodách ale nehovoří.
„To je prostě počasí. Na druhou stranu budou mít jeho vlivem pěstitelé ztrátu na produkci. Například třešně a višně jsou a budou letos menší než obvykle. Jednoduše řečeno, úroda nebude letos tak veliká. Stejné je to u zeleniny,“ řekl Právu předseda Unie ovocnářů severočeského regionu Milan Hanč s tím, že nižší výnos nelze pěstitelům kompenzovat. „Musí se s tím smířit a vyrovnat,“ dodal Hanč.
Závlaha se bez užitku odpaří
Kapénkové závlahy ale pro některé plodiny nelze využít. Na klasickou závlahu rozstřikem vody je odkázán například soukromý zemědělec František Král z Břeclavi, který vodou ze závlah zachraňuje brambory a další plodiny. Pole brambor nelze opatřit kapénkovými rozvody.
„Prakticky by se nemělo kropit studenou vodou přes největší vedra, ale jen ráno a večer. To ovšem není technicky proveditelné, a tak závlahy jedou i ve dne. I za cenu toho, že se dvě třetiny vody odpaří,“ dodal Zeman.
Podle šéfa sdružení zelinářů ale znamenají závlahy nemalé výdaje na energie, provoz a údržbu. Navíc dlouhodobě čelí snahám o zpoplatnění odběru vod na závlahy.
„Stále znovu musíme argumentovat tím, že my vodu neodebíráme, ale vracíme ji do přírody. I tak sledujeme opakované snahy o zpoplatnění vody, která je zatím ještě zdarma na dorovnání srážkového deficitu. Pokud hektar celeru potřebuje tři tisíce kubíků vody a naprší pět set, musíme tam dodat 2500 kubíků,“ řekl.
Vše je ale spojeno s administrativou a srážkový deficit musí dopočítávat i v největším suchu, kdy je zcela zjevný.
O vodu je nouze
„Bojujeme nejen se suchem, ale i se snahou o zpoplatnění vody. Navíc je o ni skutečně nouze. V Polabí, kde působím, je jí ještě celkem dost. Projel jsem ale jižní Moravu a tam jsou i řeky prázdné. Za chvíli ji nebude kde brát,“ upozornil Zeman.
Potvrzuje to mapa Povodí Moravy, kde je patnáct řek ve stavu sucha a na dolní Dyji teče jen 8,25 kubíku vody za vteřinu.
I samotní zemědělci upozorňují, že je třeba lépe hospodařit s vodou a při obdělávání půdy se starat, aby se voda vsakovala. „Všude v řekách je strašně málo vody, je třeba, aby se víc vsakovala a dostávala do půdy, jinak se nám to vymstí. Není to ale jen o zemědělství, na tohle musí myslet všichni,“ varoval farmář z Nymburska.