Po léčení přišel klaun. Máselná přestřelka mezi Babišem a Fialou nebere konce

Fiala, vzešlý z akademického prostředí, vybídl někdejšího velkopodnikatele a v posledním desetiletí i politika Babiše, aby si dostudoval závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

„Až polovina trhu, na který tato družstva mléko ke zpracování na mléčné výrobky prodávají, je pod kontrolou dvou firem: mlékárny Pragolaktos s německým vlastníkem Sachsenmilch Leppersdorf GmbH a Agrofertu, pod který patří mlékárna Olma a Mlékárna Hlinsko (značka Tatra),“ odcitoval premiér a doplnil doušku o oligopolu, v němž trojice firem ovládá 60 procent trhu, a pět dokonce jeho tři čtvrtiny.

Reakce na Babišově účtu na síti X přišla téměř okamžitě. „Já opravdu nevím, jestli z vás klauna dělají vaši lidé, nebo jestli jím skutečně jste. Mám obavu, že druhá varianta je správně,“ osočil Fialu.

Premiérem citované rozložení trhu se totiž týká mléka. „A víte, že z mléka se vyrábí kromě másla třeba jogurty, sýry, nebo se dokonce i pije?“ dotázal se provokativně Babiš, který v minulosti tvrdil školákům, že mléko vzniká v kravském žaludku.

Tentokrát přiložil i otisk rok a půl starého článku publikovaného na serveru Seznam Zprávy, na nějž se Fiala odkazoval. Ten ovšem existenci oligopolu, jehož součástí je i Agrofert, výslovně zmiňuje.

Je v něm uvedeno, že při výrobě másla v ČR dominují čtyři společnosti, jejichž tržní podíl je 70 procent. Konkrétně zmiňuje firmy Milkpol, Madeta, Alimpex a Agrofert. Zároveň však připomíná, že až polovinu tuzemské spotřeby pokrývají dovozy, které dopady výše zmíněného oligopolu tlumí a „tlačí ceny dolů“.

Cenami másla se vedle politiků začal zabývat i antimonopolní úřad. Jelikož výsledky jeho šetření lze očekávat nejdříve příští rok na jaře, spotřebitelům nezbývá než platit, případně se po levnějším másle poohlédnout jinde. Podnět podal šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Antimonopolní úřad prověřoval ceny pěti základních komodit včetně másla už dříve, zneužití postavení na trhu ale tehdy nezjistil.

Podobně jako dnes máslo se předloni řešily ceny cukru. Mlsnův úřad letos v září informoval, že za tehdejším zdražením cukru nestály kartelové dohody obchodních řetězců. Už dříve úřad uvedl, že nárůst cen mohlo způsobit nahromadění faktorů jako prudké zdražení energií, nejistota na trzích či vyjednávání o dodávkách na další rok. I dvojnásobný růst zisku ovšem hlásily za toto období cukrovary.

Ve svém loňském šetření popsal antimonopolní úřad český trh maloobchodu jako oligopolní. To obecně znamená, že je na trhu jen několik málo silných hráčů, kteří mají páky na to, aby hýbali s rovnovážnou cenou a množstvím.

Mlsna nicméně také prohlásil, že oligopol nemusí být vždy nutně špatný. Jako slabě oligopolní jím vedený úřad tehdy označil trh producentů kravského mléka, másla, pšeničné mouky a zpracovatelů kuřecího masa se třemi významnými firmami.

Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu začátkem roku 2017. Stále je ale jeho beneficientem, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu nadále patří Babišovi.