Článek
V údolí Jihlavy, kde jsou převážně listnaté porosty s velkým zastoupením dubů, se loni bekyně velkohlavá masivně rozšířila. „Takže je docela pravděpodobné, že tam bude i v letošním roce, a je možné, že se může rozšířit i někam dál,“ řekl Tomáš Sedláček, vedoucí odboru životního prostředí v Náměšti nad Oslavou.
Dodal, že za normálních podmínek by stromy napadení bekyní přežily, jejich odolnost ale snižuje nedostatek vláhy. Starší smrkové lesy v okolí Náměště už podle Sedláčka z velké části zdecimoval kůrovec a je tam hodně holin. „Zbývají víceméně mladší porosty, řekněme do těch 30 let věku, tam ještě uvidíme, jak se to vyvine,“ řekl.
Experti varují: Kůrovec může v Česku do dvou let zničit až polovinu smrků
O riziku šíření bekyně velkohlavé z jižní Moravy směrem na Vysočinu na webu kraje informoval kalamitní štáb svolávaný kvůli kůrovcové kalamitě.
Podle mluvčí podniku Lesy ČR Evy Jouklové se bekyně velkohlavá vyskytuje v nejteplejších oblastech státu, hlavně na Znojemsku. „Na Vysočině se objevit může, ale spíše jednotlivě,“ sdělila. Také na Vysočině předpokládá případné šíření bekyně v teplejších oblastech.
Entomolog: V jednom smrku může zimovat 75 tisíc kůrovců
Vysočina s vysokým podílem smrkových lesů je mezi kraji nejvíce postižená kůrovcovou kalamitou. Další škody přidal minulý týden vítr. Ve státních lesích na Vysočině podle Jouklové poškodil stromy v objemu asi 124 500 metrů krychlových.