Po kousnutí koutníkem lidem odumírá tkáň, pomáhají antibiotika

U italského případu byl zmiňován jako možný původce kousnutí koutník jedovatý, ten se však vyskytuje na jihovýchodě Spojených států a podle Řezáče je nepravděpodobné, že by kousnutí způsobil on. Naopak menší koutník ryšavý se vyskytuje v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii i Řecku. „Tito koutníci jsou typičtí tím, že způsobují lokální nekrózy,“ popsal Řezáč.

„Jakmile tkáň odumře, je to volné pole působnosti pro bakterie, které se živí rozkládající se organickou hmotou,“ vysvětlil odborník. Proto se v takovém případě nasazují antibiotika. Jed těchto pavouků nezpůsobuje, že by se člověku například zastavilo srdce.

Nekróza většinou končí „jen“ jizvami, nicméně může se teoreticky stát, že dojde k sepsi. Člověk teoreticky v krajním případě může i zemřít, ohledně takových závěrů je však Řezáč opatrný.

„Rozhodně není namístě, aby se lidé báli pavouků ve Středomoří,“ řekl. Například u zmíněného řeckého případu se také původně uvádělo, že daný člověk zemřel po kousnutí pavoukem. Po pitvě však tamní úřady uvedly, že ve skutečnosti mohl za jeho smrt invazivní streptokok pyogenes.

V Itálii měl muže kousnout pavouk v polovině července, když pracoval na údržbě zeleně v Collepassu, městě na jihovýchodě Itálie. Měl ucítit štípnutí na pravé noze a původně si myslel, že jej kousl komár, během několika dní se objevila silná bolest, absces a zčernání daného místa.

Měsíc strávil postupně ve třech nemocnicích, nakonec zemřel na septický šok a selhání orgánů. V minulosti se léčil s plicním onemocněním, zda to mělo vliv na úmrtí, lékaři neuvedli. Symptomy podle nich ukazovaly na kousnutí koutníkem ryšavým, typickým pro Středomoří.

Koutník ryšavý je malý pavouk, který dosahuje délky jen sedm milimetrů, jedu má také méně než větší koutník jedovatý, který může narůstat do velikosti až dvou centimetrů. Podle Řezáče nemusí menší pavouk ani prokousnout kůži. „Většinou je potřeba vyhledat lékaře, pokud přijdou zdravotní komplikace, například je na pokožce zánět,“ řekl předseda arachnologické společnosti.

V Česku se ve volné přírodě nevyskytuje koutník jedovatý ani ryšavý. „Vysloveně nebezpečný u nás není žádný pavouk, ale zápřednice jedovatá může kousnout opravdu bolestivě. Dříve u nás nebyly nebo byly jen v nejteplejších oblastech, ale s oteplováním se začaly šířit. Dnes jsou hodně v Českém středohoří či Polabí a zřejmě se budou šířit dál,“ popsal Řezáč.

Zápřednice si vytváří zámotky na vrcholcích vegetace. Když člověk kokon roztrhne, pavouk chrání mláďata a může člověka napadnout a prokousnout mu pokožku. Výsledkem mohou být velké otoky a bolest končetiny. Pavouk může člověka napadnout i tehdy, když například seká trávu. „Důsledky nejsou výrazně dramatičtější, než když vás bodne včela. Úmrtí nezpůsobují,“ uzavřel odborník.