Článek
Pan Jaroslav měl závažné problémy se srdcem již delší dobu, plánovanou operaci mu však odložili kvůli koronavirové pandemii. V nemocnici si ale i přesto pobyl poté, co v zaměstnání zkolaboval.
„Nebyl úplně poslušný pacient a chodil do práce. Vlastně to bylo dobře, protože se mu to stalo při obědě s kolegy, kteří ihned zavolali sanitku a začali ho resuscitovat. Záchranka tam byla asi do sedmi minut, což ho také zachránilo, protože byl v centru Prahy a do nemocnice to byl kousek,“ sdělila Novinkám dcera pacienta Denisa.
Pražský ECMO tým zachránil život novorozenci v Ostravě
Původně si rodina myslela, že zástava srdce trvala kolem pěti minut, usuzovali tak podle dojezdu záchranné služby. Poté se ale od lékaře dozvěděli, že zástava trvala dlouhých 58 minut. Netušili, jak na tom Jaroslav je, zda vůbec přežije a pokud ano, jaké bude mít následky. „Řekli nám, že máme přijít druhý den, prakticky se s ním rozloučit. Pan doktor mu dával šanci pět procent na přežití,“ vzpomíná dcera pana Jaroslava.
Nakonec však vše dopadlo mnohem optimističtěji. Život panu Jaroslavovi zachránilo rychlé jednání kolegů, záchranářů a lékařů, kteří ho napojili na ECMO.
Léčba metodou ECMO se využívá u pacientů, jejichž srdce nebo plíce nejsou schopné plnit svou funkci. Tato metoda funkci daných orgánů nahradí do doby, než se jejich funkce obnoví nebo se přistoupí k jiné léčbě. Pacientovi jsou zavedeny kanyly do velkých cév a jejich krev je mimotělně okysličena a navrácena zpět do organismu.
V případě pana Jaroslava šlo doslova o minuty. „Na ECMO se napojují pacienti, kteří jsou v kritickém, emergentním stavu a pokud to neuděláme, tak pacient většinou nemá šanci na přežití. Při respiračním selhání je to o hodinách, u pacientů, kterým selhává srdce, jde o desítky minut. V případech jako ten pana Čtvrtečky je to o minutách. Pacienti, kteří jsou resuscitováni přes 45 minut, mají šance na přežití maximálně 25 %, spíše méně,“ sdělil Novinkám lékař a koordinátor ECMO týmu VFN Jan Bělohlávek.
V Česku přišlo na svět už třetí dítě z transplantované dělohy
„Byl na tom asi týden, lékaři ho potom začali oteplovat, aby přišel k vědomí. Byl neklidný, házel hlavou, rukama a nohama. Z toho jsme byli špatní, lékaři ale říkali, že je to dobré znamení, že se hýbe a reaguje. I tak jsme si podle nich neměli dělat velké naděje. Upozorňovali nás, že mu musí udělat testy mozku, aby věděli, jak na tom je. Byli téměř přesvědčení, že tam bude porušení a jen potřebují vědět jak velké, jestli má cenu ho nechat při životě. Nakonec byli překvapení, že porušení tam téměř nejsou,“ vzpomíná dcera.
Dnes je pan Jaroslav již v domácí péči, rehabilituje a cítí se dobře. „Ještě je pořád na zvážení, jestli bude mít smysl operaci srdce, na kterou měl původně jít. Tehdy se uvažovalo i o tom, že mu ji udělají akutně, ale je tak náročná, že by to nemusel opět přežít. Zatím se posunuje, vyčistili mu nějaké tepny, takže se mu srdce zlepšilo. Má ještě výduť aorty, ale to je v řešení,“ dodává dcera.
Ve VFN připojili na ECMO už 500 pacientů
VFN je jediné pracoviště v zemi, které na ECMO připojuje pacienty všech věkových kategorií včetně novorozenců s hmotností vyšší než 2500 gramů. Letos ale počet jejich pacientů rapidně vzrostl kvůli onemocnění covid-19.
Několik nemocnic v ČR ošetřuje pacienty s covidem laserem
V loňském roce v nemocnici na léčbě ECMO skončilo 65 dospělých a 12 dětských pacientů. Letos jich je již za první tři kalendářní měsíce přes padesát. „Oproti předchozím rokům jde o obrovský nárůst. Podobný počet míváme běžně až na podzim, a ne po třech měsících. Až na výjimky se jedná jen o pacienty se selháním plic při onemocnění Covid-19,“ řekl Bělohlávek.