Po deštích více spodní vody v zemi, píce i hub. Méně kůrovce

Zemědělci si pochvalují, že mají dvakrát tolik píce, než byli v minulých letech v tuto dobu zvyklí, začaly růst houby, zásoby spodní vody v zemi se opět naplňují a přestal řádit ve velkém kůrovec.

„Medard pojede dál, takže tento víkend ještě nebyl letní,“ uvedl Kovařík, podle kterého deštivé počasí odezní s blížícím se koncem tohoto týdne a také se začne oteplovat. Jen na západě Čech podle něj napadlo při deštích za poslední dny tolik vody, jako tomu v běžných letech bývá za dva měsíce. „Většina srážek, na rozdíl od některých lokalit v republice, tady neodtekla, ale vsákla se do země,“ pokračoval Kovařík. Podzemní vody díky tomu začaly stoupat a budou ještě další dva týdny, protože půda je už nasáklá.

Opačná situace je ale na východě republiky, kde většina vody při přívalových deštích a následných lokálních povodních odtekla. I kdyby podle Kovaříka přišel, podobně jako vloni, červenec s teplotami kolem třiceti stupňů, letos vegetace bez problémů přežije. Právě díky dosavadním pořádným dešťům.

„Bude stačit pár bouřek, aby se povrch osvěžil, ale spodní vody jsou na velmi dobré úrovni díky panu Medardovi. Lidé už se začínají pomalu ptát, kde že je to avizované pětisetleté sucho, když pořád prší. Na to si ale musí odpovědět sami. Já myslím, že příroda ještě není tak úplně rozštelovaná,“ poznamenal pozorovatel, který si pochvaluje, že začaly růst houby. „Dokonce mi na zahradě vyrostly masáky, které jsem tady nikdy nenašel,“ ukazoval fotografii.

Sedláci jsou podle Kovaříka nadšení. „Místní farmářka, která hospodaří na zhruba dvou tisících hektarech půdy tady v okolí, tak ta říká, že má už teď jednou tolik píce, než co měla vloni za celý rok,“ popisoval Kovařík.

„Srážky totiž přišly v době, kdy tráva roste. Kdyby přišly po odkvětu, to znamená někdy koncem června, tak by to nemělo žádný smysl. Ale že přišly před třemi týdny, tak to má význam nejenom pro trávu, ale i pro obilí a pro brambory,“ dodal.

Deštivé počasí vadí kůrovci. „Měl naprosto nevýhodné podmínky pro to, aby se mohl rozvinout. On patrně bude mít asi ještě jeden slet v červenci, ale tento první slet, který je pro něj důležitý, tak dopadl totálním fiaskem,“ pochvaloval si Kovařík. „Navíc stromy mají vodu a jakmile jej napadne kůrovec, tak strom ho doslova uleje smolou. Viděl jsem to na několika místech,“ pokračoval pozorovatel přírody.

„Vloni tolik vody stromy neměly, takže nemohly svoje nepřátele ulít,“ dodal.

Jako negativum současného počasí vnímá Kovařík skutečnost, že se přemnožila klíšťata. „Je to pro ně ideální počasí – nad 15 stupňů a vlhko. Klíšťata nesnáší slunce a vítr,“ vysvětloval. „Když jsem měl vloni na výměře deset krát deset metrů aktivní dvě až pět klíšťat, tak nyní jich mám aktivních tři až osm. Tak na to pozor,“ varoval pozorovatel přírody, podle kterého se klíšťata vyskytují až do 1050 metrů nad mořem.

Mezi další nevýhody deštivého počasí patří nebezpečí výskytu plísní. „Můžou se objevit ve sklenících na okurkách nebo na různých angreštech a rybízech. U brambor to takové nebezpečí nebude, protože alespoň tady ještě nejsou v květu. Kdyby byly překvetlé, tak by to už byl problém,“ doplnil Kovařík. „Současné počasí ale mělo ještě jednu velkou výhodu, protože nebyly díky tomu mrazy, které jinak běžně do poloviny června bývají. Teď bychom snad měli mít klid do svátku Anny,“ uzavřel.