Článek
„Neformální soužití má svá rizika. Zejména se jedná o možnost pádu do chudoby, pokud se neformální svazek rozpadne. Riziko ekonomických potíží je větší než při rozpadu klasické rodiny,“ potvrzuje finanční poradce František Macháček.
Své o tom ví i čtyřicetiletá Marcela. Ta žila se svým partnerem, jak se říká, na hromádce čtrnáct let. Všichni lidé z okolí je považovali automaticky za manžele. Druh platil nájem bytu, ve kterém bydleli, koupil auto. Marcela zase hradila jídlo, kulturu a další výdaje na volný čas. I když ani jeden z nich neměl nijak vysoký plat, s penězi vycházeli celkem v pohodě.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pak se ale rozešli. Slušně, bez hádek, prostě vztah vyšuměl. „A začaly problémy, ne partnerské, ale ekonomické. Každý musel začít žít jen za svoje. Oba jsme si museli pronajmout samostatné byty. Já nestačím pokrýt svoje životní náklady a začínám mít dluhy,“ řekla Právu Marcela.
Oddělené peněženky
Problémy se projeví zejména tehdy, když se tyto neformální vztahy rozpadnou a současně oběma aktérům již není dvacet, ale už ani třicet či mají i děti, upozorňují ekonomové.
Lidé žijící, jak se říká, na hromádce, se po rozchodu mohou ze dne na den ocitnout v pásmu chudoby. Má to několik příčin. „Stále více párů a především párů nesezdaných nehospodaří společně,“ upozorňuje Dana Hamplová ze Sociologického ústavu ve studii Nesezdané soužití – společné bydlení bez společné peněženky.
To má podle ní dopad nejen na život v páru, ale výrazně ovlivňuje život dvojice právě po rozpadu jejich soužití. „A to podstatně více než rozpad formálního manželství,“ upozorňuje Hamplová.
Pokud dvojice nesdílí příjmy a jeden z partnerů platí náklady na každodenní provoz a druhý spíše investuje do zboží dlouhodobé spotřeby, může to vést k vysoce nerovnému dělení majetku, upozorňuje studie.
Jak hospodaří domácnosti
Rodiny, které jsou formalizované, tedy manželské páry s řádně uzavřeným sňatkem, sdílejí své finance podstatně častěji než nesezdané páry. Podle statistik společně dává dohromady peníze na provoz jen polovina nesezdaných dvojic. Proti tomu páry, které uzavřely manželství, společně hospodaří v 82 procentech případů, uvádí studie.
K tomu, že nesezdaná soužití v polovině případů hospodaří odděleně, přispívá i to, že do nesezdaného soužití často vstupují jak muž či žena po zkušenosti s rozvodem. To určitě ovlivňuje jejich tendence ke společnému či oddělenému hospodaření.
V neformálním svazku žije i hodně emancipovaných žen, které mají i vyšší příjem než partner. Rozvod v takovém případě má horší ekonomické dopady pro partnera.
Roli hraje i zkušenost z původní rodiny. Mladý muž či žena, kteří zažili rozvod svých rodičů, navíc rozvod dramatický, rozhodně nebudu chtít ve vlastním vztahu, navíc bez oficiálního razítka, investovat vše do svého protějšku či ho vybavovat na horší časy.
Formální manželství ale podle statistiků trvá podstatně déle (v průměru o 18 let) než soužití nesezdané. Vliv na to, zda dvojice hospodaří společně či odděleně, má i věk, vzdělání a přítomnost dětí v rodině. V České republice se podle statistiků rodí kolem 43 procent dětí do neúplné nebo neformální rodiny. To začíná představovat nejen rodinné, společenské, sociální, ale i ekonomické problémy.