Článek
Smutečního obřadu se zúčastní také Rozumův příbuzný Lubor Kunc. „Jsem rád, že Alois i jeho spolubojovníci budou mít důstojné místo odpočinku. Ještě loni jsem neměl ani ponětí, že jejich těla zůstala v letounu. Mysleli jsme si, že jsou uložena v holandském polním hrobě. Alespoň tak mluvily oficiální zprávy,“ řekl.
Nizozemská armáda totiž torzo bombardéru vyzdvihla teprve minulý rok. Našla v něm ostatky válečných letců i jejich osobní věci. „Z rádia jsem se dozvěděl, že provádějí výzkum a pátrají po příbuzných,“ pokračoval.
V noci 23. června 1941 zamířil bombardér na Brémy, na zpáteční cestě byl sestřelen nad Nizozemskem
Analýza pak potvrdila, že nalezené úlomky kostí patří pětici Čechoslováků, konkrétně šlo o Aloise Rozuma, Leonharda Smrčku, Viléma Konštackého, Jana Hejnu a Karla Valacha.
Jako zázrakem přežil pouze první pilot Vilém Bufka, který o osudném dni vydal svědectví.
Šestičlenná posádka usedla v noci 23. června 1941 do letadla Vickers Wellington a zamířila na Brémy. „Při zpáteční cestě ji napadl messerschmitt, který pilotoval Egmond Prinz zur Lippe-Weissenfeld. Bombardér se zřítil u obce Nieuwe Niedorp,“ popsal událost přední vojenský historik Jiří Rajlich. Pilot, letecké eso luftwaffe (51 vítězství ve vzdušných soubojích), se také nedožil konce války, když v březnu 1944 zahynul při letecké nehodě.
Tušili, že je u RAF
Rodiče pěti Čechoslováků se až po válce oficiálně dozvěděli, že jejich synové padli v boji. „Rozumovi se tehdy poprvé dozvěděli, že Alois létal v Královském letectvu. Oni to jenom tušili. Raději se s nimi při svém odchodu ani nerozloučil, aby je neohrozil. V roce 1942 jeho maminku vyhodili z práce, tatínka poslali do internačního tábora ve Svatobořicích,“ nastínil Kunc, jenž se stará o pozůstalost válečného pilota.
V Británii zemřel jeden z posledních československých válečných letců
Aloisi Rozumovi už v mládí učarovala letadla. V Praze, kam se rodina přesunula z Plzně, se vyučil elektrikářem, ale oboru se moc dlouho nevěnoval.
Odkaz předka chce připomínat
„Po základní vojenské službě u armády zůstal a přihlásil se k letectvu. V roce 1939 utekl přes Polsko do Francie, kde se zapojil do cizinecké legie. Odtud se přesunul do Británie k 311. bombardovací peruti, kde jeho cesta bohužel skončila,“ zalitoval Kunc.
Na svého předka je náležitě hrdý a jeho odkaz chce nadále připomínat. „Také proto do Nizozemska vyrazím,“ dodal. Smuteční obřad, na nějž mimo jiné míří ministryně obrany Jana Černochová, se koná na válečném hřbitově Bergen op Zoom.