Článek
„Přejmenování není možné. Ukončíme to,“ prohlásil na posledním jednání městského zastupitelstva náměstek plzeňského primátora Petr Rund (ODS). Zastupitelé za Pravou volbu pro Plzeň, kteří kdysi pokus o přejmenování řeky iniciovali, netajili své zklamání. „Rezignujeme a kapitulujeme před byrokratickou mašinérií v tomto státě,“ prohlásil Karel Syka ze zmíněné strany.
Zatímco v roce 2006 byli zastupitelé napříč politickým spektrem pro vymazání Berounky a ještě si za svůj nápad zatleskali, někteří „nováčci“ v současném sboru se celému nápadu vysmáli.
„Poprvé vidím, že je byrokracie k něčemu dobrá,“ poznamenala Jaroslava Maříková (Občané.cz). „Zaplaťpánbu, že to končí, a ty desítky lidí, kteří se tím zabývali, budou moci dělat něco užitečného,“ dodala Maříková. Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň) připustil, že možná šlo o donkichotský boj. „Jde ale o symboly, tradice. A mnohokrát v historii jsme byli svědky toho, že tradice jsou důležitější než cokoliv jiného,“ řekl Právu Duchek.
Co vzala voda
Podle současných map Berounka začíná v Plzni soutokem Mže s Radbuzou. Kdysi se ale celá řeka až do soutoku s Vltavou jmenovala Mže, název Berounka se začal objevovat až koncem sedmnáctého století, a to napřed jen na dolním toku. Ještě v padesátých letech minulého století se jedna obec u nynější Berounky jmenovala Planá nade Mží. Plzeň napřed chtěla, aby se Berounka jmenovala Mže v katastru města, pak svůj požadavek rozšířila až na hranice kraje.
Mít vaše starosti...
Pro přejmenování se v kraji vyslovilo šest vesnic a městeček podél řeky, sedmnáct bylo proti. Třeba někdejší starosta obce Zruč-Senec Václav Rozum (ODS) přidal k zamítavému stanovisku doušku: „Takové starosti bychom chtěli na obci mít.“ A tehdejší starosta Nadryb Rudolf Novotný (SNK) svůj souhlas zase vyjádřil těmito slovy: „Pokud někdo má dost finančních prostředků na další přejmenování řeky a s tím spojenou administrativu, ať klidně pokračuje v nesmyslném a historicky osvědčeném přejmenovávání.“