Plzeň už nebude závislá na Úhlavě, chce brát vodu i z Radbuzy

Harmonogram investic do vodárenské infrastruktury teď schválili radní, ještě mu musí požehnat zastupitelé. A záměr vybudovat rezervní zdroj pro plzeňskou úpravnu si stojí v tomhle jízdním řádu hodně vysoko. „Je to jedna z hlavních priorit,“ řekl Novinkám náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). „Příští rok se počítá s dokončením projektové dokumentace, v roce 2026 by mohla začít realizace, vlastní práce potrvají tři roky,“ uvedl Bosák.

Stavební povolení už je vydané, akce vyjde zhruba na tři čtvrtě miliardy. „Odběrné místo na řece Radbuze bude pod hrází nádrže České údolí,“ upřesnil Jiří Kozohorský, generální ředitel Vodárny Plzeň. Zhruba v místech, kde se nad Radbuzou klene most dálničního přivaděče, vyroste nový jez, který zajistí potřebné vzdutí pro jímací stanici.

Od té povede po levém břehu přes dva kilometry dlouhé potrubí havarijního přivaděče - ten se nedaleko soutoku Radbuzy s Úhlavou napojí na úpravnu surové vody. Souběžně se počítá i s natažením trubek pro vodárenský soubor Litice, který povede podél Radbuzy ve stejné linii.

O tom, že rezervní zdroj je třeba, se západočeská metropole přesvědčila před pěti lety při ekologické havárii na Úhlavě. Řeku kontaminovaly uniklé chemikálie a situaci zachraňovali hasiči, kteří natáhli k Radbuze kolem půl kilometru hadic o stopadesátimilimetrovém průměru a nasadili svá nejvýkonnější čerpadla. Jen díky tomu domácnostem nevyschly kohoutky, zásoby ve vodojemech by zřejmě nevydržely ani dva dny.

„Při ekologické havárii kdekoliv na toku Úhlavy může dojít k omezení, nebo dokonce nedostatku surové vody pro její úpravu, a tudíž zásobování Plzně pitnou vodou,“ upozornil Kozohorský a dodal: „Proto patří vybudování dalšího zdroje surové vody mezi stavby s nejvyšší prioritou.“

Plánovaným potrubím by mohlo protékat sedm set litrů vody za vteřinu, tedy šedesát tisíc kubíků za den. Stoosmdesátitisícová Plzeň má spotřebu zhruba poloviční, vodárna však zásobuje i řadu obcí v okolí.

Zmíněný strategický dokument stanoví pořadí nejzásadnějších vodohospodářských investic až do roku 2032. Kromě náhradního zdroje jde třeba o vodárenské soubory Ostrá Hůrka, Švabiny nebo Holý Vrch.

Podle Bosáka vznikne fond, do kterého bude radnice rok co rok odvádět minimálně sto milionů korun. Celkové náklady na plánované stavby ovšem budou v řádech miliard. „Pro rok 2025 se počítá se sto miliony, v roce 2026 by to mělo být 763 milionů, pak 925 milionů, v roce 2028 činí předpoklad 743 milionů,“ nastínil Bosák.

Posloupnost páteřních investic by se měnit neměla, časové posuny se nevylučují. „Součástí materiálu jsou i tvrdá data, třeba počet nově napojených obyvatel, který umožní vyhodnocovat, nakolik je daná investice pro město prospěšná,“ uzavřel Bosák.