Článek
Ten dům poznáte snadno, na jeho střeše se holubi často shlukují, hlavně v zimě, hřeje je odspoda tamní teplá půda. A na té teď přibyl holubník, radnice za něj zaplatila skoro šest set tisíc korun, dalších zhruba šedesát tisíc bude stát roční provoz. Jeho úkolem ovšem není chov, naopak.
„Vajíčka budeme měnit za atrapy,“ řekla Právu Michaela Klimšová z organizace Městské holubníky, která bude mít tohle zařízení na starosti. „Holubi mají i pět snůšek do roka. Koloběh snášení vajec a vyvádění mláďat je strašně rychlý, po měsíci jsou schopni znovu sedět na vejcích, ta jsou vždy dvě – a zpravidla také obě mláďata odchovají,“ vysvětlila Klimšová.
Hnízdění bez efektu podle Klimšové ptáky neodradí. „Městští holubi jsou domestikovaní, zůstanou, i když se jim nepodaří vyvést mladé. Napoprvé jim ostatně třeba jedno vajíčko necháme, aby si k holubníku vytvořili vztah. Víme odjinud, že to funguje dlouhodobě,“ uvedla Klimšová. V Česku se Plzeň přiřadila po bok Prahy, Brna nebo Českých Budějovic.
Když je co do zobáku
Holubník, který se bude několikrát týdně uklízet a dezinfikovat, je určen pro 186 ptáků a má třiadevadesát hnízdních míst. „Stačí pro centrum, kde se pohybuje kolem sto padesáti holubů,“ sdělila Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. Podle jejího odhadu si ptáci na novinku zvyknou během pár měsíců. „Naučí se na krmení a mají tam klid, takových míst je ve městě strašně málo,“ podotkla.
Nyní holubi ve středu Plzně hnízdí třeba pod mosty přes Radbuzu. „Ty, které jsou v naší správě, jsme nechali zasíťovat. Hodně jich je ale pod železničním viaduktem,“ upozornila Kaiferová.
Holubi k centru patří od nepaměti. „Po revitalizaci, kdy se většina půd a vikářů uzavřela, se částečně přestěhovali do okrajových částí. Před nějakými deset lety s nimi byl obrovský problém třeba na sídlišti Lochotín. S úpravami tamních paneláků odtáhli zase jinam, teď jich je nejvíce na Skvrňanech, kde proces revitalizace sídliště ještě tak nepokročil. V menší míře jsou i na Borech nebo na Doubravce,“ zrekapitulovala Kaiferová.
V plánu je tak i další holubník. Plzeňští jej nazývají Maringotka. „Bude stát na Skvrňanech a neměla by přijít na více než dvě stě tisíc,“ uvedl primátor města Roman Zarzycký (ANO), který ideu městských holubníků od počátku prosazuje.
Sokoli místo broků
Populace holubů v celém městě se pohybuje v řádu stovek, možná tisíců. „Nezvyšuje se,“ podotkla Kaiferová.
Holubi mají i své přirozené nepřítele. „Krahujce, jestřáby, vejce ničí kavky,“ konstatoval Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. „A o jejich regulaci se stará i jeden stabilní pár sokolů,“ doplnil.
Časy, kdy se holubi stříleli, jsou podle Kaiferové pryč: „Bylo to drahé a neefektivní. Zasáhnete broky dva tři ptáky, ostatní uletí a hned tak se nevrátí.“