Článek
Rekonvalescentní plazma, tedy krevní plazma vyléčených pacientů, se v českých nemocnicích čím dál více používá k léčbě pacientů s covidem-19. „Ze začátku se léčba zahajovala u těžce nemocných pacientů, ukazuje se ale, že tam ten efekt zřejmě už není takový, protože plíce jsou poškozené a plazma je neumí opravit,“ vysvětluje primář transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek.
„Zdá se, že největší prospěch z podání plazmy mají pacienti, kteří jsou teprve na začátku onemocnění, protože protilátky brání tomu, aby se virus množil,“ dodává.
Praha a Brno mají mnohem méně nakažených než kraje
To potvrzuje i studie Františka Stejskala z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice na Bulovce, která uvádí, že pokud je plazma podána včas do třetího dne od diagnózy, redukuje pak smrtnost především u kriticky nemocných pacientů.
Primářka Hana Lejdarová z brněnské fakultní nemocnice ale upozorňuje, že někteří pacienti mají příliš velká očekávání a mají tendenci se k léčbě plazmou upínat. „Neměli bychom proto zapomínat, že podání plazmy je spojeno také s řadou rizik,“ dodává.
Darovat plazmu mohou muži nebo ženy, které nebyly těhotné.
Dostatečné množství protilátek má jen čtvrtina dárců
Darovat krev s protilátkami sice chodí čím dál více vyléčených, stejně tak ale narůstá i počet covid pozitivních pacientů, kteří ji potřebují. „Momentálně máme každý den zhruba deset nově hospitalizovaných, a právě pro ně tu plazmu potřebujeme,“ říká Turek. Jen za poslední dva týdny narostl podle ministerstva zdravotnictví počet hospitalizovaných o více než 3300.
Dosavadní množství darované plazmy tak podle Turka stále nestačí. „Minulý týden jsme měli asi sto dárců, ale je nutné připomenout, že ne všichni dárci vytvoří dostatečnou hladinu protilátek, takže musíme z odebraných vybírat ty, kteří protilátky vytvořili,“ uvedl. Podle zjištění Fakultní nemocnice Brno má dostatečné množství protilátek jen pětina až čtvrtina dárců.
Je tu tvrdý lockdown, řekl Blatný. Chystá model pro rozvolňování a zpřísňování
Právě tam chodí podle primářky transfúzního a tkáňového oddělení Hany Lejdarové 10 až 15 dárců denně. „Skladem máme momentálně zhruba 40 jednotek rekonvalescentní plazmy. Poptávka ale stále převyšuje nabídku, obrací se na nás nemocnice z celé republiky,“ dodává Lejdarová.
Při odběru krevní plazmy získají lékaři dvě až tři jednotky.
Podle lékařů není zatím potvrzeno, zda lidé s těžším průběhem mají více protilátek. „U lidí s těžším průběhem může být naopak problém s jejich zdravotním stavem, a tedy i s tím, zda vůbec mohou darovat,“ upozorňuje primářka transfúzního oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jitka Bělochová.
Odběry provádí momentálně 15 pracovišť v zemi, kromě Prahy a Brna také v Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem, v Českých Budějovicích, Hradci Králové či v Liberci. K darování plazmy vyléčených osob nadále vyzývá například i ministerstvo zdravotnictví.
Plošné testování v ČR je už pasé
Pro darování rekonvalescentní plazmy platí podobná kritéria jako u běžného dárcovství. Vyléčený dárce musí splňovat všeobecné podmínky, jakými jsou například všeobecné zdraví, věk mezi 18 a 65 lety či váha nad 50 kilogramů.
„Vzhledem k tomu, že plazma žen, které byly těhotné, může obsahovat protilátky, které vznikly po těhotenství, tak plazma není vhodná pro klinické použití. Bereme tedy buď muže, nebo ženy, které nebyly těhotné,“ dodává primář Turek.
Dárců přišla v posledním týdnu zhruba stovka, přesto pokryje Thomayerova nemocnice pouze své potřeby.
U covidové plazmy musí být navíc dárce plně uzdravený a na odběr by měl přijít nejdříve dva týdny po ukončení izolace či karantény. Darovat mohou i lidé, kteří jsou uzdraveni, ale nevrátil se jim dosud čich nebo chuť.
Dárci rekonvalescentní plazmy mohou přijít darovat krev také víckrát. „Není jasné, jak dlouho protilátky v organismu přetrvávají. Uvádí se, že postupně klesají, ale to je v řádu měsíců, takže už máme několik dárců, kteří dávali opakovaně,“ říká primář z Thomayerovy nemocnice.
Plazma pro jednoho a půl pacienta
Postup odběru se může na různých odděleních lišit. Většinou zařízení vyžadují, aby se dárce dostavil nejprve na odebrání kontrolního vzorku, ze kterého se zjistí, kolik protilátek v těle má. Pokud je dárce vhodný, transfúzní oddělení jej pozve zpět na samotný odběr plazmy.
Krevní plazma vyléčených pomáhá proti koronaviru. Kdo ji může darovat
„U nás je to tak, že dárce nemusí mít předem vyšetřené protilátky. Vzorek na vyšetření protilátek odebereme přímo na odběru. Tím samozřejmě riskujeme, že odebereme krev někomu, kdo má protilátek málo, tu ale použijeme pro jiné pacienty,“ vysvětlil primář oddělení Petr Turek z Thomayerovy nemocnice. Stejný způsob zvolila také například Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Odběr krve zabere dárci zhruba 15 minut, naproti tomu odběr plazmy trvá přes hodinu.
Plazmu odebírají na oddělení dvojím způsobem. Buď lékaři odeberou krev přímo, nebo ještě během odběru oddělí krevní plazmu od červených krvinek, které dárci vrací. Tato metoda je časově náročnější, lékaři z ní ale získají třikrát větší množství plazmy.
„Ze speciálního odběru plazmy máme té plazmy tři jednotky. Ty vystačí na léčbu pro jednoho a půl pacienta. Ze standardního odběru krve máme jednu jednotku, takže na léčbu jednoho pacienta musí připadnout dva dárci,“ uvedl primář.