Článek
Například v Přerově na Olomoucku se učitelky mateřské školy dověděly, že budou přeřazeny z deváté platové třídy do osmé. Podle místní odborové funkcionářky Evy Hrdličkové se mohlo jednat až o pět tisíc korun.
Právo nedávno již upozornilo, že kvůli úsporám učitelé v těchto týdnech přišli v odměnách až o tisíc korun, ale jak vidět, v mateřských školách nebo v družinách je situace ještě horší.
Další případ byl totiž zaznamenán na základní škole v Březnici ve středních Čechách, kde byly obdobně zkráceny platy vychovatelek z družiny. „Ty dvě už dostaly platové výměry, ony už byly přeřazeny,“ sdělila Právu šéfka místní školské odborové organizace Iva Němcová.
Zkrátit platy je možné poměrně snadno. Podle tabulek jsou učitelé řazeni do 9. platové třídy, která jim zaručuje nejnižší plat 20 a nejvyšší 22 tisíc korun. Jestliže jim ředitel odebere část kompetencí, může je přeřadit do 8. platové třídy, ve které mají nárok na 15 až 17 800 korun.
Od ledna se vládním nařízením sice zvýšily tarify, ale současně byl zrušen tzv. věkový automat, který zaručoval pedagogům mzdový růst po jednotlivých stupních uvnitř platových tříd.
Resort posílá inspekci
Rozdíl mezi nejvyšším platovým stupněm 9. třídy a nejnižším stupněm 8. třídy je sedm tisíc korun. Pedagogové v osmé třídě už nemají daleko k ostatním školským pracovníkům, jako jsou uklízečky, kuchařky či školníci, jejichž průměrný plat činí 14 tisíc. Extrémní opatření ale odbory nepřipisují ředitelům ani zřizovatelům, ale ministerstvu, potažmo vládě, která rozhodla, že ve školství se musí utáhnout do konce roku 2,5 miliardy.
Úspory z této částky dopadnou nejtvrději na regionální školství (tedy ZŠ a SŠ), a to ve výši 1,9 miliardy. Zbytek se týká vysokých škol.
Ministerstvo se případy zabývá. Vrchní ředitel sekce financování Petr Špirhanzl vzkázal, že věci prošetří pracovní a školští inspektoři. Špirhanzla znepokojily zvěsti, že postižení pracovníci ve skutečnosti o své obecné kompetence, a tudíž vyšší pracovní zátěž nepřišli.
Inspekce práce má prověřit, zda po zaměstnankyních není vyžadována práce odpovídající zařazení do vyšší platové třídy a jestli nedošlo k nerovnému zacházení v kategorii pedagogických pracovníků.
„Pokud zaměstnavatel přeřadí osobu z 9. do 8. platové třídy, ale nadále po ní vyžaduje stejné práce, porušuje zákon. V případě, že jsou například všechny vychovatelky zařazeny do 8. platové třídy, vzniká otázka, jak škola zabezpečuje práce zařazené v 9. platové třídě a zda jsou vůbec vzdělávání a výchova v daném zařízení zabezpečeny řádně,“ napsal Špirhanzl.
Reagoval tak na první případ, který se provalil už začátkem roku v Brně. Tehdy se ukázalo, že dvě vychovatelky byly od prvopočátku zařazeny do 8. platové třídy, přičemž jedna z nich měla i vysokoškolské vzdělání.
Obrátily se na odbory a daly jim svolení k užití jejich jmen, díky čemuž pak mohlo ministerstvo pracovat na konkrétním případu a poslat do Brna inspekci.
Nato se začali ozývat různě po republice další pedagogové. Kromě výše popsaných případů se ozvaly další vychovatelky z Mariánských Lázní, které rovněž nikdy do 9. třídy nevstoupily. „Ony o nějaké devítce ani nevěděly,“ uvedla jedna z funkcionářek školských odborů Jana Brdová, která má na starosti školskou výchovu.
Hrozí jim propuštění?
Odborářka očekává, že kauza ještě pořádně nabobtná, je to však také otázkou odvahy jednotlivců. „Myslím si, že podobných případů je mnohem víc, ale lidé se bojí mluvit. Každý ředitel jim totiž vždycky řekne: Jestli se vám něco nelíbí, za dveřmi je spousta zájemců,“ tvrdí Brdová. Odboráři nabízejí postiženým právní pomoc.
Jestliže se budou další stížnosti hrnout, může mít ministerstvo před sebou problém. Každý pracovník, který si řekne o vrácení z 8. do 9. platové třídy, by se mohl dožadovat až pěti tisíc měsíčně a ředitel bude muset najít v rozpočtu 60 tisíc. Mohlo by ale také dojít na propouštění, což je zase zpravidla nejlepším „argumentem“, aby se zaměstnanci nevzpírali.