Platy politiků navázat na minimální mzdu, nadhodila Maláčová. Jeden z největších nesmyslů vůbec, reagoval Skopeček

Maláčová navrhovala ještě jako ministryně v roce 2020, aby byly platy ústavních činitelů čtyřnásobkem minimální mzdy. „Trvám si na tom, čas mi dává za pravdu,“ uvedla teď Maláčová v Otázkách Václava Moravce. „Když jsem tehdy s návrhem přišla, spousta lidí se mě začala ptát, kolik je tedy minimální mzda. Zejména to byli poslanci a poslankyně,“ popsala předsedkyně SOCDEM.

„Minimální mzdu pobírají tři procenta zaměstnanců,“ reagoval Skopeček. Navíc se podle něj tato částka může výrazně proměňovat podle toho, která vláda je právě u moci. „Levicové vlády chtějí vyšší minimální mzdu, často větší, než odpovídá možnostem ekonomiky. Pravicové zase chtějí minimální mzdu menší, nebo ji případně nemít vůbec,“ dodal Skopeček.

Návrh Maláčové ztrhal poslanec ODS a místopředseda sněmovny slovy: „Je to jeden z největších nesmyslů, které jsme ohledně platů slyšeli.“

Proti receptu Maláčové se postavil i bývalý premiér, exministr financí a někdejší šéf ČNB Jiří Rusnok. Nastínil možné riziko. „Budeme zvyšovat uměle minimální mzdu, protože to vyhovuje poslancům, a ukáže se, že na takovou úroveň minimální mzdy ekonomika nemá,“ řekl Rusnok.

Rusnok přinesl vlastní návrh - nenavazoval by platy politiků na průměrnou mzdu (v současnosti se plat politiků odvíjí od průměrné mzdy - pozn. red.), kterou mohou zkreslovat extrémně vysoké platy části obyvatel. Platy politiků a soudců by určoval jako násobek mediánu - hodnoty, která je přesně uprostřed všech platů ve společnosti (polovina lidí má tedy plat nižší, než je medián, a polovina vyšší).

Podle Skopečka by se měly platy politiků určovat pomocí automatického mechanismu, do kterého už se nebude zasahovat. „Je mi vcelku jedno, jestli to bude navázáno na průměrnou, nebo mediánovou mzdu,“ řekl poslanec ODS.

Letošní debatu o platech politiků odstartoval návrh ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který by od příštího roku zvýšil platy politiků o 14 procent. Vládní činitelé jej obhajovali s tím, že jen reagují na rozhodnutí Ústavního soudu, ten však požadoval pouze navýšení platu soudců.

Platy politiků se sice počítají podle stejného koeficientu jako u soudců, pokud by však politici chtěli, mohli klidně zvýšit soudcům platy a své ponechat na totožné výši, případně ty své zvyšovat nižším tempem.

Že by se měly skupiny politiků a soudců oddělit, však Skopeček odmítl. „Soudci nemohou být skupinou společnosti, která je vytknutá před závorku,“ uvedl.

Maláčová původní návrh MPSV ostře kritizovala. „Předsedkyně Sněmovny by si polepšila o téměř 40 tisíc,“ řekla a poukázala na to, že jen tento rozdíl je vyšší, než kolik berou běžní zaměstnanci Sněmovny.

Ministerstvo práce po reakci veřejnosti couvlo a navrhlo, že příští rok porostou platy o necelých sedm procent. Například předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl platy politiků zmrazit na dalších pět let, svolal k tomu i mimořádnou schůzi Sněmovny, která však byla přerušena na neurčito, když si vládní poslanci začali brát přestávky na jednání klubů a tím překročili devátou hodinu večerní.

„Buď se ke schůzi vrátíme, nebo pokud se to nestihne do konce volebního období, bude přerušená na věky,“ uvedl Skopeček s tím, že pravděpodobnější je druhá varianta.

Rusnok zapochyboval o upřímnosti politiků, kteří chtějí zamezit zvyšování platů. „Chtějí hrát divadlo, jak jsou skromní a bojují za pracující,“ popsal expremiér. Už dávno podle něj politici mohli přijmout ústavní zákon, který by se nedal jednoduše změnit a mohl platy politiků vztáhnout například ke zmíněné mediánové mzdě.