Hlavní obsah

Platy politiků by mohly meziročně růst maximálně o pět procent. Podle opozice však vůbec

4:12
4:12

Poslechněte si tento článek

Kontroverzní téma platů pro politiky vyvolávalo i v pátek rozruch ve Sněmovně. Při druhém čtení novely zákona, která je má nově nastavit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl pětiprocentní limit jejich růstu. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová i předseda SPD Tomio Okamura se ovšem dál dožadují zmrazení platů až do konce roku 2029. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě v polovině ledna.

Foto: ČTK

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Článek

„Do budoucna bude u představitelů veřejné moci platit meziročně strop pěti procent, tedy i když poroste průměrná hrubá mzda rychleji,“ vysvětlil v pátek ve Sněmovně podstatu pozměňovacího návrhu Jurečka.

Poslanci věc řeší poté, co v květnu Ústavní soud shodil část předlohy, která upravovala výpočet platů soudců a tím i státních zástupců a dalších ústavních činitelů, s platností k 1. lednu 2025. Do té doby však už novou úpravu schválit nestihnou. Třetí čtení je předběžně naplánováno na 15. ledna.

Vládní novela počítá v příštím roce s růstem necelých sedm procent, podle původního návrhu by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o čtrnáct procent.

O kumulaci ve shodě

Pozměňovací návrh z dílny poslaneckého klubu ANO argumentuje dál pro zmrazení platové úrovně představitelů na úrovni platové základny pro rok 2024 na následujících pět let. „Je to stejná právní úprava, kterou již opakovaně podával Andrej Babiš a vláda ji odmítala. Týká se pouze politiků, nikoliv soudců a státních zástupců,“ uvedla Schillerová.

Podobný návrh předložil již dříve také Tomio Okamura (SPD), který zhruba sedmiprocentní růst platů pro příští rok pokládá za nemorální.

Hrozí chaos. Politici jsou před jednáním o svých platech pod tlakem

Domácí

Několik návrhů se týká kumulace funkcí a výše platů. „Pokud máme poslance, senátory nebo členy vlády, kteří kumulují funkce ve vztahu ke krajské či komunální úrovni, návrh situaci řeší tak, že druhá, případně třetí funkce bude maximálně za čtyřicet procent platu. Zároveň to sjednocuje pro uvolněné i neuvolněné,“ vysvětlil Jurečka. Stejným způsobem by měla být řešena kumulace funkcí na regionální úrovni.

„Myslím, že tím můžeme jednou provždy vyřešit kumulaci funkcí napříč všemi úrovněmi,“ dodal. Upozornil také, že u tohoto návrhu doufá ve shodu s opozicí.

Další Jurečkův pozměňovací návrh reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu zrušit právní úpravu platově diskriminující zejména mladé soudkyně. Pokud totiž nastoupily na mateřskou dovolenou, doba na ní strávená se jim nezapočítávala tak, aby mohly následně postoupit do vyšší platové třídy.

Vládní TOP 09 podala úpravu, která by krátila poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu.

Z výpočtu z vládní předlohy vyplývá, že se plat například řadového zákonodárce zvýší příští rok o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď.

Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu.

Platové základny pro vrcholné politiky a další funkcionáře na příští rok jsou 101 364 korun a pro soudce 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když letos se po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro příští rok i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 Kč.

Českým poslancům rostou platy rychleji než německým

Domácí

Výběr článků

Načítám