Článek
Jejich platy, které ještě zhodnotila loňská intervence ČNB proti koruně, jim mohou závidět nejen jejich parlamentní kolegové v Česku, ale i premiér a prezident. Falbra vytočilo konstatování redaktora ČRo, že za jediný den práce dostane měsíční plat.
„To je všechno, co vás zajímá, jděte do pr… Vás zajímají jen peníze. Já o tom nevím, že mám v červenci plat,“ rozčilil se europoslanec s tím, že o odvedenou práci se už novináři nezajímají. [celá zpráva]
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Jenže ve srovnání s českými politiky jsou rozdíly ve mzdách a náhradách propastné. Každý měsíc si europoslanec přijde na 7957 eur (219 tisíc korun při kurzu 27,50 Kč) hrubého, po zdanění čistý příjem dělá 6201 eur (170 tisíc Kč).
Základní hrubý plat českého poslance a senátora je 55 900 korun, předseda výboru má 78 700 Kč, ministr 106 600 korun, premiér 150 100 korun a prezident 186 300 korun – ale to vše před zdaněním. Je to sice bez paušálních náhrad, které mohou dosáhnout až 40 tisíc korun hrubého, ale bez náhrad je uváděn i výše zmíněný základní plat europoslanců.
V roce 2009 přitom čeští europoslanci brali 3250 eur, což bylo zhruba 85 tisíc korun. Tehdy o jejich platu ještě rozhodoval český parlament.
Diety a penze snů
Pak ale Evropský parlament (EP) rozhodl o sjednocení platů všem zákonodárcům v EP na osm tisíc eur. Kvůli hospodářské krizi byly od roku 2011 bruselské platy zmrazeny, čeští zákonodárci si mzdy zmrazili o čtyři roky dříve.
Jenže na rozdíl od českých kolegů mají europoslanci ještě nárok na 304 eur (8360 korun) za každý den, kdy se účastní oficiálního jednání v EP nebo v některé z unijních institucí. Paušální sazba je určena na stravu a ubytování.
Účty dokládat nemusejí
Zákonodárci přitom nemusejí dokládat žádné účty, a aby peníze dostali, stačí podpis pod příslušný dokument. Loni se kvůli dietám dostal do potyčky s nizozemským reportérem europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM), jehož novinář obvinil, že se ráno jako někteří jeho další kolegové podepsal na prezenční listinu a záhy poté z EP odešel, aniž by odvedl nějakou práci. Ransdorf to ostře popřel. [celá zpráva]
Že nemusí jít o malé peníze, dokazují webové stránky britské europoslankyně za Zelené Jean Lambertové. Ta uvádí, že jí za rok 2012 vznikl nárok na 130 dní proplacených náhrad, což by v přepočtu bylo téměř 40 tisíc eur (1,09 miliónu Kč) za rok.
Na co mají nárok čeští zákonodárci v Praze a v Bruselu | |
---|---|
europoslanci | poslanci |
Hrubý plat 7957 eur (219 tisíc) | 55 900 až 78 700 |
Asistenti a expertné 21 209 eur (583 tisíc) | 35 875 + 13 tisíc |
Provoz kanceláře 4299 eur (118 tisíc) | 42 875 a telefony |
Diety 304 eur (8360 korun) | mimopražští až 17 tisíc na bydlení |
Náhrady českých zákonodárců se pohybují mezi 29 000 a 39 400 korunami, u ministra 15 600, u premiéra 19 200 a u prezidenta 173 300, ty se ale také daní.
Zatímco jejich čeští kolegové mají každý měsíc nárok na 35 875 korun na asistenty, až do 32 200 Kč na provoz kanceláře, 13 tisíc na expertné, sedm tisíc na internet a telefon a mimopražští zákonodárci na příspěvek na ubytování do 17 tisíc, europoslanci jsou zase o úroveň výš.
Vysoké sumy svádějí k podvodům
Europoslanci mají měsíčně nárok na 4299 eur (118 tisíc korun) na všeobecné výdaje na kancelář, telefony a počítače, aniž by museli předkládat účty. Europoslanci dále mohou využít až 21 209 eur (583 tisíc Kč) na asistenty a čtvrtinu z této sumy mohou dát jako expertné na studie.
Navíc poslanci v EP vesměs dostávají proplácené cestovní výdaje. Právě takové vysoké sumy některé europoslance svádějí k podvodům.
Tento měsíc vyšlo najevo, že šéf antievropské strany UKIP Nigel Farage, který patří mezi spojence Václava Klause a českých Svobodných, usiluje o vystoupení Británie z Unie a tepe Brusel za rozhazování peněz, účtoval za loňský rok europarlamentu v přepočtu 516 tisíc korun za provoz kanceláře, přestože reálné náklady byly zhruba sto tisíc Kč.
Výhody i pro důchod
Velkou výhodu mají také europoslanci, co se týče penzí. Bývalým členům EP totiž od 63 let vzniká nárok na starobní důchod ve výši 3,5 procenta platu za každý dovršený rok výkonu mandátu.
Jinými slovy za odsloužený rok si měsíčně přilepší ke státnímu důchodu o 278 eur (7660 korun), maximálně ale mohou dostávat 70 procent původního platu.