Článek
Unijní nařízení může vést i k tomu, že plastové kelímky či krabičky již nebudou zákazníkům nabízeny zdarma. Komise hodlá těmito opatřeními výrazně omezit spotřebu plastů a snížit znečišťování oceánů.
„Plastové znečištění je všude kolem nás a řešení si žádá razantní opatření, včetně zákaz zbytečných a snadno nahraditelných jednorázových plastů. Návrh opatření proto vítáme,“ uvedl Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.
Alternativy jsou, často ale drahé
„Návrh Evropské komise směřuje k tomu, že musí omezit používání plastů, zvýšit recyklaci a přesunout odpovědnost na výrobce a zakázat výrobky, které se nedají recyklovat,“ řekl Právu odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.
Podle něj existují k plastovým výrobkům, jako třeba brčkům, talířům a příborům, výhodnější alternativy. V návrhu však postrádá konkrétní cíle. „Říká se v něm, že členské země mají pouze omezit používání jednorázových kelímků, ale už ne o kolik. Členské státy tak mohou udělat cokoli k omezení a směrnici tím splní,“ řekl Kropáček.
Současný návrh EK je podle Kropáčka silným argumentem pro zavedení zálohovaných PET lahví. Do roku 2025 by se podle Komise mělo vracet 90 procent všech plastových nápojových lahví.
„Domnívám se, že jediný způsob, jak toho dosáhnout, je zálohování. Nyní je to mezi 60 a 70 procenty. Zálohou spotřebitel dostane ekonomickou motivaci. Třeba pivní lahve se vracejí z 97 procent,“ řekl.
Jenže české ministerstvo životního prostředí (MŽP) pod vedením Richarda Brabce (ANO) ještě nedávno uvedlo, že zálohování PET lahví zatím iniciovat nehodlá. Společnost Karlovarské minerální vody ale už letos v lednu oznámila, že zavedení zálohování plastových lahví v Česku zvažuje.
Příbory na zálohu ve fasfoodech
MŽP se už snaží s provozovateli restaurací a občerstvení v nákupních centrech, ale třeba i s dopravci na omezení plastového nádobí a brček dohodnout. Podle Brabce by se plasty mohly nahradit jinými materiály, jako je například porcelán nebo nádobí na zálohu. „Kromě toho by obchodníci mohli dávat slevu zákazníkům, kteří si kávu s sebou nechají dát do vlastního hrnku,“ uvedl už v dubnu ministr.
Například fastfoodový řetězec KFC návrh Evropské komise zatím nechce nijak komentovat. Výrobci ale mají jasno. „Přijetí tohoto návrhu by nás samozřejmě negativně ovlivnilo,“ sdělila Právu Šárka Elznicová, jednatelka společnosti JE Plast, která kromě jiného vyrábí právě plastové příbory či kelímky.
Za nůž a vidličku byste zaplatili 20 korun a při vrácení dostanete peníze zpět
Kropáček jako alternativu k plastům uvedl například skládatelná kovová brčka nebo třeba zálohované příbory u jídla z fast foodů. „Za nůž a vidličku byste zaplatili 20 korun a při vrácení dostanete peníze zpět,“ dodal expert Hnutí Duha.
Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové návrh Evropské komise odráží nejen problém znečištění životního prostředí a oceánů plastem, ale i fakt, že se ukázalo, že EU má zásadní problém s nedostatečnými kapacitami na plastový odpad. Pro firmy omezování plastů může podle ní znamenat silnou motivaci pro hledání materiálových alternativ.
„Ty jsou však již na trhu k dispozici. Česká republika se může například pyšnit unikátním světovým patentem – Biotechnologie Hydal, která zpracovává použitý olej na bioplasty typu PHB. Tyto nové materiály však musí mít takový zpětný systém odběru, který umožní jejich správnou recyklaci,“ doplnila Jonášová.
Jak ale v únoru upozornil John Sidanta, šéf jednoho z největších globálních výrobců plastových brček Primaplast, najít cenově dostupnou ekologickou alternativu pro brčka není zatím vůbec jednoduché. „Náklady na jejich výrobu jsou stokrát vyšší než v případě obyčejných plastových brček,“ uvedl Sidanta pro BBC.
