Plán škrtů ve školství šokuje

„Jsem přesvědčena, že se ty peníze do ministerstva školství musí dát. Vychází se z programového prohlášení vlády, platy učitelů mají činit 130 procent průměrné mzdy. A teď si nedovedu představit, že by se ty peníze nenašly,“ řekla Právu poslankyně a šéfka Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).

Podobně hovořili i další ko­aliční poslanci. „Pan ministr nám řekl, že máme ještě měsíc a že ho máme nechat jednat. Tak mu všichni věříme,“ řekl Právu Pavel Klíma (TOP 09) z poslaneckého školského výboru.

Jeho kolega a někdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN) jakékoli škrty nepřipouští. „Naprostá většina výdajů ministerstva školství je mandatorní nebo pseudomandatorní. Rozhodovací prostor pro úspory je minimální,“ sdělil Právu.

Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka by se sice podobný škrt uskutečnit mohl, ale „ten dopad by byl šílený“, řekl v rozhovoru pro Právo. Očekává, že rozpočet se bude ještě měnit.

Odhady odborů počítají s tím, že rozpočet školství by se měl nikoli snižovat, ale oproti letošnímu roku naopak navýšit o alespoň 15 miliard korun, aby se podařilo splnit nový zákonný požadavek, že platy učitelů mají být každý rok na 130 procentech průměrné mzdy.

Podle odhadů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) by stát měl na platy uvolnit až 27 miliard korun navíc, aby svému závazku dostál.

Jenže to, jakým způsobem hodlá vláda zákon vykládat, zatím není jasné. Podle nejskoupější verze by byla za základ výpočtu zvolena průměrná republiková mzda z předminulého roku. V případě přepočtu pro rok 2024 by to byl údaj z roku 2022, kdy průměrná mzda činila 40 353 korun. Pak by 130 procent znamenalo, že by se měla průměrná mzda kantorů blížit 52 500 Kč.

Základnou pro výpočet by ale mohla být i průměrná mzda z poloviny předchozího roku. Letos v červnu dělala 43 193 Kč, takže platy učitelů by se vyšplhaly v průměru na 56 150 Kč. Jedná se také o tom, že by se propočet opíral o prognózy pro následující rok. Bývají nepřesné, nicméně pro učitele štědřejší než propočty z minulých měsíců a let.

Z principu férová je varianta, s níž počítal původní návrh o pedagogických pracovnících – že by se platy učitelů odvíjely od 1,404násobku průměrné mzdy předminulého roku. Taková kalkulace měla zajistit, aby platy v aktuální chvíli byly na kýžené úrovni 130 procent průměrné mzdy. To by znamenalo růst mezd pro učitele v průměru na 56 656 Kč. Koalice ale od tohoto principu upustila a z pravidelné valorizace vyloučila i ostatní pedagogické pracovníky.

Podle IDEA za letošek poklesnou platy učitelů na úroveň 115 procent. A pokud ministr školství Mikuláš Bek (STAN) slibuje, že kantorům porostou v příštím roce v průměru mzdy o tři tisíce, posunuly by se ke zhruba 51 200 korun.

Přitom školy mají stále problém sehnat dostatek učitelů, přestože mnozí se po předchozích letech růstu mezd začali ke svému oboru vracet. Chybí hlavně matematikáři a fyzikáři.

V pondělí při zahájení školního roku na Střední zahradnické škole v Rajhradě u Brna nicmé­ně premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Bek ujišťovali, že školství nedostane méně peněz. Podle premiéra se ale rozpočet pro příští rok teprve finalizuje. Proto je zatím brzy hovořit o tom, kde se vezmou potřebné peníze, neboť o konečné podobě jednotlivých kapitol se bude jednat celé září.

Šetřit se podle ministerstva financí má i na nepedagogických pracovnících. K tomuto plánu, škrtnout tisíce míst, se včera vyjádřil i prezident Petr Pavel.

„Zatím jsem neviděl aktuální podobu balíčku, takže nevím, o kolik míst a o jaké částky se jedná. Pokud by to byla pravda, tak to nesvědčí o tom, že by vláda chtěla naplnit priority, které si ve školství stanovila,“ řekl prezident, který školní rok zahajoval na severu Čech.

„Na druhou stranu bude pro vládu těžké hledat zdroje na všechny priority, ale vzdělání rozhodně není prioritou, kterou bychom měli odsunout do pozadí,“ dodal Pavel s tím, že si počká na konečnou podobu úsporného balíčku.