Plán obří solární elektrárny se lidem v Ralsku nelíbí

Vedení Ralska ani místním se takový záměr nelíbí. Letiště, které za války využívala německá a po roce 1968 sovětská armáda, už roky slouží volnočasovým aktivitám. V jeho okolí vede síť cyklostezek, letištní plochu v létě využívají in-line bruslaři a sídlí tu také aeroklub. Lidé v Ralsku chtějí, aby to tak zůstalo.

Solární studii pro Liberecký kraj vypracovala Vysoká škola báňská Technické univerzity Ostrava. Vybudování fotovoltaické elektrárny a přidružené výrobny vodíku posuzovala ve třech variantách.

„Maximální varianta má vliv na zrušení možnosti provozu ranveje pro účely leteckého spolku, omezení volných ploch pro konání společenských událostí a zrušení prostoru pro volný pohyb veřejnosti,“ přiznávají ve studii autoři.

„Kdyby se elektrárna postavila, tak navíc bude problém ji připojit do sítě. Studie, kterou si kraj nechal udělat, ale tyto související věci řeší jen okrajově nebo vůbec. Bude se muset přepracovat a já jsem k tomu záměru skeptický,“ řekl Právu starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO).

Liberecký kraj vidí v solární elektrárně možnost energetické soběstačnosti a zajištění energie pro všechny budovy, které vlastní. „V maximální variantě by byla elektrárna schopna ročně vyrobit 104 tisíc MWh elektrické energie, což je zhruba dvakrát víc, než kolik ročně kraj a jeho organizace spotřebují,“ řekl náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti).

Záměrem se mají dál zabývat pracovní skupiny a Ralsko i kraj se pokusí hledat možnosti, na nichž by se obě strany shodly. Pokud by měly fotovoltaické panely letiště pokrýt, musel by se ale změnit územní plán města. „A v takovém případě bych chtěl, aby s tím souhlasili i obyvatelé města,“ říká starosta Tůma.

Místní se už loni vzbouřili a sepsali petici, když se k vy­užití letiště začalo hlásit také ministerstvo obrany. To po vypuknutí konfliktu na Ukrajině uvažovalo, že letiště využije pro cvičení armády. „Z představy, že se sem vrátí armáda, jsme vystrašení ještě teď. Letiště má podle mě význam jako místo pro turistický ruch, ne pro armádu nebo elektrárnu,“ říká místní obyvatel Josef Hasil.

Až do roku 2005 spravoval oblast Ralska stát, který pak pozemky ve vojenském újezdu rozdělil mezi město Ralsko a Liberecký kraj. Pro letiště, které spadá do krajské části, hledal Liberecký kraj vhodné záměry a investory už v roce 2009. 

Drtivá většina přihlášených už tehdy navrhovala jediné: postavit v Ralsku obří sluneční elektrárnu. Pikantní ale bylo, že s takovými plány se nehlásili žádní energetičtí odborníci, ale například zubaři či skladníci.

I kdyby se krajská solární elektrárna na letišti v Hradčanech nepostavila, Ralsko je už dnes solárním rájem Česka. Rozsáhlé fotovoltaické lány tu vlastní ČEZ, který v roce 2010 skoupil projekty firem Amun.Re, Area-Group a 3L Invest. Tyto nákupy ČEZ byly i předmětem vyšetřování Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.