Plaga: O přijímačkách na střední školy bude jasno do konce dubna

Konzultovali jsme to s ministerstvem zdravotnictvím a skutečně v těch uvolňujících scénářích jsem se rozhodli to řešit tak, aby to bylo proveditelné. Hlavním kritériem byla ochrana rizikových skupin. To, co možná vypadá jako polovičaté řešení, tak je promyšlené řešení.

Motivy, proč jsme rozhodli pouze první stupeň, jsou kapacitní. Z pohledu epidemiologů jsou děti na prvním stupni méně rizikovou skupinou. Druhá věc, co se týká vzdálené výuky, tak druhý stupeň je možné lépe takto vzdělávat. Pak do toho vstupují ekonomické záležitosti. Potřeba hlídání dětí na prvním stupni je nižší než na druhém stupni.

Hledisko, které bylo představováno, bylo časové a s tím soudem, který jste řekla, nesouhlasím. MŠMT má na starosti školy mateřské, základní, střední a vysoké. Z tohoto pohledu to mohlo vypadat jako pelmel, ale stojím si za tím, že to dává smysl. Když to rozdělíte po té věcné rovině, tak školky ministerstvo zdravotnictví nezavřelo, tudíž je nemůže ani otevřít, ale poskytne manuál, za jakých podmínek jsou splněny epidemiologické standardy, aby mohl zřizovatel znovu otevřít.

Výborná otázka, ale na jiné ministerstvo, protože to není tak, že by se MŠTM na školky vykašlalo. Já jako ministr jsem řekl, že doporučuji zřizovatelům zvážit uzavření. Takže to není tak, že bych se na ně vykašlal.

Teď je to představený scénář. Konkrétní doporučení bude chystat zdravotnictví. Výkop bude v následujících dnech z jejich stran a my jim k tomu zajistíme zpětnou vazbu v proveditelnosti v našich školkách. Bude to mít povahu manuálu a pak musí být na zřizovateli, jestli je schopen to zajistit. Teď vám neřeknu ani počet dětí, ani hygienické normy.

Když si vezmete, že termín otevření je 25. května, tak předpokládám, že do konce dubna bude jasný manuál, a v tom případě je dostatečný čas, aby se na to jednotlivé školy připravily.

Právě proto je systém založený na tom, že je dobrovolný. Jsou určité skupiny rodin, které buď mají problém s domácím vzděláváním, nejsou tam socioekonomické podmínky, nebo je tam ekonomický motiv a těm nabízíme podanou ruku. Nemáme ambici, že se vrátí 100 procent dětí. Ostatně sami říkáme, že rizikové skupiny mají zůstat mimo vzdělávací proces. Je to na rozhodnutí těch rodin.

Tohle je otázka na ministerstvo práce a sociálních věcí. Z mého pohledu, kdy mám dítě, které chodí do školy, tak nemám nárok na ošetřovné.

Kdyby to měla být snaha státu ušetřit na ošetřovném, tak bych poslal všechny děti zpátky do školy. Z mého pohledu je to podaná ruka rodinám, a proto je tam ta dobrovolnost. Kdo potřebuje nebo doma nezvládá, tak může dát dítě do školy. Rozhodně nad tím nehledejte ekonomickou úsporu.

Kritéria, která stanovuje zdravotnictví, hovoří o tom, že věk není tím hlavním hlediskem, že ty rizikové skupiny budou vydefinovány jak kombinací věku, ale především jsou tam věci typu vysokého tlaku, cukrovky apod. a ti rozhodně do procesu zpátky nemohou.

Toto platí pro žáky, studenty i pedagogické a nepedagogické pracovníky, a dokonce to platí i pro rodinné příslušníky. Tzn., že pokud má někdo rizikový faktor v rodině, tak by dítě do školy nemělo.

Bavíme se o tom, že koncept školní skupiny je více konceptem, než že by to byla plnohodnotná třída. Není to tak, že by učitel dopoledne odučil 15 žáků a odpoledne online dalších patnáct. Spíš se bavíme o tom, že je to koncept školní družiny, proto je to také na celou dobu. Pokud máme učitele, který má více vzdálené výuky, tak předpokládáme zapojení asistentů pedagoga ve školní skupině a v odpoledních hodinách vychovatelů. To znamená, že by nedělal učitel oboje.

Zkušenost ze škol je různá. Jsou některé první stupně, kde jsou přípravy a úkoly zadávány na mail, a tam si dokážu představit, že učitel zároveň vede i tu dopolední část a vlastně úkoly, které zadal, tak řeší na místě.

Proto jsem říkal, že v případě, že by ta nálož na učitele byla velká, předpokládáme, že vypomůže třeba asistent toho pedagoga.

Ne.

Co se týká hodnocení, tak já jsem rád, že učitelé ani žáci nemají prázdniny a řada z nich vynakládá ještě enormně větší úsilí. Co se týká hodnocení, tak to není tak, že bychom řekli, ať nedávají známky a hodnotí jen formativně, ale naší snahou je umožnit flexibilní hodnocení ve školách. Byli bychom rádi, aby studenti dostali za dobu, co jsou doma, zpětnou vazbu, protože hodnotit je tak, že je doznámkuji poté, co se vrátí do tříd, je to problematické. Zároveň chceme vyhláškou vypnout školní řády, protože dnes je striktně schválený školní řád a ten nepočítal s dobou, že se bude vzdělávat vzdáleně.

Systém ve školách není jednotný a nebyl ani před krizí. Jsou školy, které hrnuly úkoly podle vzdělávacího programu a ty mohou mít neznámkováno. Z mého pohledu bychom se měli soustředit na klíčové kompetence a my jen rozvolníme ruce ředitelům.

Ne, je tam flexibilita, Je to rozhodnutí dané školy. Chceme školám umožnit, aby se tím, co mají ve školním řádu, řídit nemuseli a mohli hodnotit formativně. Pokud jsou školy, kde standardně jely online výuky a jely testy, tak to mohou odklasifikovat. Ale chceme, aby škola měla co největší volnost v hodnocení s ohledem na to, jaká byla situace v té konkrétní třídě. Není to MŠMT, které dohlédne do každé rodiny. Musí to být ten učitel, který zohlední to, jestli měl 30 dětí s počítačem nebo tam měl 15 dětí, které neměly přístup k technice a úkoly dostávaly jednou týdně.

Počítáme s tím, že všichni žáci dostanou závěrečné vysvědčení, a jak říkám, hodnocení nemusí být formou známek, tam, kde je to vhodnější, tak je dobré dát zpětnou vazbu. Jaká bude technika předání vysvědčení, jestli bude zasláno nebo rozdáno, je věštění z křišťálové koule.

Ano.

Tam je naplánováno vzdálené vzdělávání do 30. června s tím, že bychom byli rádi, aby se na bázi dobrovolnosti v průběhu měsíce června potkali třeba na konzultace v menších skupinách.

Říkám, že je to na bázi dobrovolnosti, protože častokrát tak, jak vám někdo říká, že do školy nechce, tak jsou i ti, kteří by chtěli své poznatky probrat. Nikdo to ale nedostane přikázáno. Pokud se nám do 20. června podaří dostat tyto děti do školy, tak si můžeme gratulovat, že jsme epidemii zvládli.

Ten, kdo se spíš snažil, aby měl druhý stupeň nějakou možnost kontaktu a navrhoval, jestli není vhodné, aby se třeba žáci 7. a 9 tříd, které mají jednotné přijímačky, potkávali už v průběhu května, tak jsme byli my a epidemiologové byli ti, kteří to odsouvali do června. Nehledejte za tím konspirační teorii, efekt, který to má mít, je vzdělávací nikoli promořovací.

Ano, je to tak. Je to úplně stejný systém. Jde především o přípravu maturantů nebo těch, kteří se připravují na závěrečné zkoušky nebo absolutorium na VOŠ. Na druhou stranu příprava na maturitu probíhá i přes svaťák, takže to není tak, že by se všichni museli vrátit do školy, ale je to zase o kombinaci vzdáleného učení a konzultacích. Chápeme, že situace v rodinách je složitá, ne všude jsou stejné podmínky. Jde o to, aby byla možnost podívat se na maturitní předměty. Nečekáme, že se nám děti vrátí do tělocviku. Řada ředitelů nám reagovala s tím, že ok, že si jsou s tím schopni poradit a připraví specifický rozvrh, který bude po menších skupinkách a bude zaměřený na rychlé osvěžení.

Předpokládám, že s výjimkou těch specifických skupin, které pomáhají třeba ve zdravotnictví, měli normální vzdálenou výuku. Pokud se někdo neučil, tak je to skutečně jeho problém.

Rozhodnutí o svaťáku je o rozhodnutí ředitele školy. Nedá se tedy říct, že bude plošné.

U vysokých škol změna zákona umožňuje, aby velmi flexibilně mohly realizovat přijímací řízení, pokud to dokážou po těch malých skupinkách. Počítat s plošnou formou a 500 lidí v posluchárně asi nemůžeme. Co se týká jednotné přijímací zkoušky na střední školy, tam je významné epidemiologické riziko, protože se bavíme, že desetitisíce dětí vyrazí na střední školy dělat přijímačky. O konkrétních parametrech, jak by to mělo probíhat, abychom co nejvíce eliminovali riziko, budeme opět informovat manuálem do konce dubna.

Ne, v tuto chvíli nejsou jak u mateřských škol, tak u jednotných přijímacích zkoušek ze strany zdravotnictví jednotné parametry, takže vám neřeknu po kolika dětech apod.