Hlavní obsah

Pivo k obědu je běžné. Poslanci vítají, že se ve Sněmovně může opět nalévat

Právo, Novinky, Barbora Zpěváčková
Praha

Je to správné rozhodnutí, dát si pivo k obědu je běžné, komentovali poslanci, které Novinky oslovily, zrušení „suchého zákona“. Poslední čtyři roky totiž platilo, že během jednání dolní komory se ve sněmovních restauracích nesměl podávat alkohol. Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v úterý nařízení zrušil.

Foto: Václav Lang, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Je to naprosto v pořádku. Poslanci nejsou děti, ale dospělí lidé. Je pravda, že to tady bylo snad jediné místo, kde si člověk nemohl dát k obědu ani malé pivo,“ řekl Novinkám Pavel Blažek (ODS).

Podobně to vidí i poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Je to správné rozhodnutí. Všichni poslanci, když chodí do práce, tak by neměli pít, ať je nějaký zákaz, či není. Není to důstojné Poslanecké sněmovny,“ míní.

„Mám takový malý příklad. Když za mnou přišla moje 82letá maminka na oběd, tak si k obědu nemohla dát ani malé pivo,“ líčila Novinkám Kovářová. Podle ní je zcela běžné, že si ho lidé dávají k obědu. Podotkla, že to ale nesouvisí s velkou konzumací alkoholu.

Třetinka plzně stojí ve sněmovní restauraci 23 korun, dvě deci vína vyjdou na 24 korun, panák slivovice stojí 31 korun.

Nařízení, které prosadila někdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), pokládal za naprosto zbytečné i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Záleží na každém poslanci, jak se chce chovat. Myslím, že je to v pořádku,“ komentoval Vondráčkovo rozhodnutí.

„Poslanci nejsou děti z mateřské školky a vědí, jak se mají chovat,“ glosoval šéf komunistů Vojtěch Filip.

Rozhodovat o zákonech by měl člověk za střízliva
Ivan Bartoš, předseda Pirátů

Jiný názor má předseda Pirátů Ivan Bartoš, který abstinuje. „Když nikdo nezpochybňuje, že řídit auto pod vlivem je špatně, tak rozhodovat o zákonech, které se dotknou 10 miliónů obyvatel republiky, by měl člověk za střízliva,“ sdělil Novinkám.

Dodal však, že selektivní prohibice pouze na jednání Sněmovny stejně nebyla poslanci dodržována a kdo si chtěl dát po obědě panáka, tak si ho mohl dát v kanceláři. „Ale to opatření mělo minimálně nějaký deklarativní smysl, nemuselo se to rušit,“ uzavřel.

To si myslí i šéf ČSSD Milan Chovanec. „Je mi to úplně jedno, já jsem téměř abstinent, pro mě to má vliv nula. Jako signál veřejnosti to moc dobré není, ve Sněmovně se má pracovat, ne pít. Já bych to nerušil,“ konstatoval Chovanec.

Předsedovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi je jedno, zda suchý zákon platí, nebo ne. „Nemám na to žádný názor. Alkohol tady nepiju, ani jsem ho nepil, ani nebudu. Dám si večer skleničku vína, a to je většinou až po jednání Sněmovny anebo doma,“ sdělil Novinkám.

Zákaz alkoholu prosadila Jermanová

Zákaz podávání alkoholu v březnu 2014 vyhlásil tehdejší šéf komory Jan Hamáček (ČSSD) na nátlak své první místopředsedkyně Jermanové z ANO. Ta k nelibosti mnohých zákonodárců tvrdila, že poslanci nemají v době konání schůze pít alkohol.

A tak se zasadila o to, že alkohol musel ve dny, kdy Sněmovna zasedala, zmizet ze všech restaurací i klubových zařízení. O výjimky museli poslanci žádat předsedu.

V bufetu se přestal alkohol nalévat ještě o 11 let dříve, kdy po opileckém extempore občanského demokrata Petra Kotta zatrhl alkohol již soc. dem. šéf komory Lubomír Zaorálek.

Výběr článků

Načítám