Pirátský hejtman Špoták: Odchod z vlády bychom měli zvažovat

Jste kritikem vlády i angažmá Pirátů v ní. Co vám vadí?

Není to jen kritika vládního angažmá. Vnímám činnost vlády směrem ke krajům, a přestože jsou hejtmani ve větší míře z vládních stran, tak vidím, že rozepře jsou. Cesty se někdy krkolomně hledají, ale řešení dokážeme najít. Vidím ale, že akceschopnost vlády pokulhává.

Máte pocit, že Pirátům nepomáhá, že jsou součástí vládní koalice?

Pirátům vládní angažmá v krajských volbách nepomůže. Vláda dělá kroky, které působí racionálně, jako je například konsolidační balíček, ale komunikace směrem k občanům není ideální. A první, za kým občané jdou, jsou obce a potom kraj, to je logické.

Když se podíváme na rušení poboček pošt, tak v době, kdy na podzim Ivan Bartoš přišel se zákonem o povinných digitálních schránkách, tak už všichni věděli, že v následujícím roce přijde Česká pošta o dvě miliardy v příjmech.

Stejně tak všichni dlouho věděli, že klesne vytíženost finančních úřadů, a my jsme rušení poboček oznámili dva měsíce předtím, než byly zrušeny. Ačkoliv jsou to legitimní a logické kroky, vláda je občanům dostatečně nevysvětlila a ve finále to museli místo vlády řešit starostové a hejtmani.

Problém je jen v komunikaci? S konsolidačním balíčkem a škrty tedy souhlasíte, i když se dotknou krajů?

Škrty na kraje samozřejmě dopadnou, obce je pocítí extrémně. Vláda je složená z pěti stran a vidíme, že na konsolidačním balíčku se ty strany neshodnou. Někteří zástupci říkají, že balíček je finální, ale například pan vicepremiér Jurečka říká, že tam jsou body k jednání.

Pokud se dnes budeme bavit o tom, jak budou vypadat veřejné finance v příštím roce, a v létě si obce i kraje už rozpočty na příští rok připravují, tak dnes ještě nemáme jasno v tom, jak máme rozpočty připravovat. Vláda je tady od toho, aby rozhodovala, nese za to plnou politickou odpovědnost. Já ale vidím absolutní nepředvídatelnost vládních kroků, která následně dopadá na obce a kraje.

Měli by tedy Piráti podle vás z vlády odejít?

Kroky, které jako Piráti ve vládě děláme, nejsou v regionech tak viditelné, jak jsme si asi zpočátku mysleli. Naše role je daleko menší. Problém je v tom, že ve vládní koalici dnes hrajeme roli pátého kola u vozu. Ale hrajeme také o budoucnost naší strany.

Jsem přesvědčen, že pokud nejsme schopni prosadit zásadní digitalizaci našeho státu, která by měla být symbolem potřebného šetření, pak ve vládě nemůžeme zůstat. V opačném případě musí vedení strany počítat s tím, že v krajských volbách příští rok dostaneme nakládačku. A jak rychle jsme do krajů přišli, tak z nich taky můžeme odejít.

Ve vládě máte tři ministry. To není málo, na to, že máte čtyři poslance.

Na druhou stranu to, že něco projde vládou, neznamená, že to projde i Sněmovnou. Nevěřím tomu, že konsolidační balíček projde Sněmovnou v té podobě, jako ho schválila vláda.

Přešlapy, které vláda dělá, například i co se týká ministra spravedlnosti Pavla Blažka, dávají signály, že nastane čas, kdy pohár trpělivosti přeteče, a myslím, že bychom měli vážně uvažovat, jestli z vlády odejít.

Ohledně Blažka se sešel váš předseda Ivan Bartoš s premiérem Petrem Fialou. Uspokojil vás výsledek jejich schůzky?

Proběhla schůzka, Ivan Bartoš upozornil premiéra na pochybnosti, které máme, a podle mých informací to nebyla poslední schůzka. Jsou nesrovnalosti, které by měl ministr Blažek vysvětlit i naší členské základně.

Na druhou stranu si vzpomeňme na soc. dem, která dala během svého spoluvládnutí s Andrejem Babišem několik desítek „červených linií“, které byly nepřekročitelné, a přesto v té vládě vydržela až do konce.

Z toho bychom se měli poučit. Pokud si stanovíme červenou linii a ta bude překročena, v ten okamžik bychom si neměli žádné další stanovovat, a opravdu z vlády odejít.

Měl by podle vás Bartoš ohledně Blažka víc na premiéra tlačit? Má vůbec reálně takovou politickou sílu, aby například docílil jeho odvolání?

Je to spíš otázka na pana premiéra, každá strana má své silnější a slabší představitele. Když vyměníte některé ministry, s vládou to nic nedělá. Na druhou stranu, pokud byste měnil silnější představitele stran, například Ivana Bartoše, Víta Rakušana nebo Pavla Blažka, kterého v rámci ODS beru za silného politika, to by byla věc, která by mohla zahýbat celým fungováním vlády.

Jak jako hejtman Plzeňska vnímáte situaci ohledně chystané gigafactory v Líních?

Celá situace byla hodně turbulentní. Dnes už je to rok a čtvrt od doby, kdy se objevily první informace, a první půlrok vláda v komunikaci vůči občanům naprosto selhala. Došlo to až tak daleko, že jsme se v říjnu museli sejít s panem premiérem a vyjasnili si to.

Byl jsem tehdy hodně kritický k tomu, jak vláda tento projekt prezentovala navenek. Apeloval jsem, aby víc do jednání zapojila obce, aby to nebylo direktivní nařizování z Prahy, což se zlepšilo.

Začalo se víc komunikovat s obcemi, slyšet na jejich požadavky, vysvětlovat obavy. Nyní bude otázka, jestli se Volkswagen vůbec rozhodne tento strategický průmyslový park vůbec u nás stavět, či nikoliv.

Z posledních vyjádření to není zcela jednoznačné.

Nemyslím si, že to vyjádření znamená, že celý projekt gigafactory jde k ledu. Spíš to vnímám jako věc, která může celý projekt posunout v čase.

Proslýchá se, že byste v budoucnu mohl vyzvat Ivana Bartoše a kandidovat na předsedu Pirátů, co je na tom pravdy?

Volby vedení jsou zanedlouho a já bych se nyní chtěl soustředit na krajské volby v příštím roce. Čekají nás i primárky v rámci strany, které nejsou zcela jednoduchou procedurou a můžou dopadnout jakkoliv. Momentálně o tom neuvažuji, to by musela přijít opravdu extrémní poptávka po mém jméně. Zatím takovou nevidím.