Pirátská senátorka brojí proti novele umožňující krátit dávky nepřizpůsobivým

Ve Sněmovně nedávno schválená novela zákona, za kterou stojí opoziční ODS si klade za cíl posílit pravomoci a možnosti samospráv vypořádat se s občany, kteří opakovaně neplatí pokuty, opětovně se dopouští závažných přestupků či ruší sousedské soužití. V případě, že by zákon ve středu prošel Senátem a následně jej podepsal prezident Miloš Zeman, municipality by mohly těmto lidem sebrat část dávek, například doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) ovšem novelu považuje za diskriminační a protiústavní a usiluje o její celkové zamítnutí. Zda se jí to podaří, je zatím otázkou, minulý týden ji ovšem dal za pravdu senátní sociální výbor, když podpořil její zamítavé doporučení.

„Na sociálním výboru v Senátu právě prošel můj návrh na celkové zamítnutí návrhu zákona o hmotné nouzi, známého jako třikrát a dost. Doufám, že tento diskriminační a protiústavní zákon zamítne Senát i jako celek na nadcházející schůzi 18. srpna,” napsala Šípová minulý týden na svůj Twitter. I ve Sněmovně se proti novele nejdůrazněji stavěli právě Piráti.

Pro Novinky následně rozvedla, že onu protiústavnost a diskriminaci vidí v tom, že strhávání pokut ze sociálních dávek bude mít negativní dopad například na děti v těchto rodinách. „Rozhodně by neměly být postihovány děti, které za jednání svých rodičů nebo společně posuzovaných osob vůbec nemůžou. Je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod, kde je občanům zaručena podpora v hmotné nouzi respektive zajištění jejich naprosto nezbytný základních životních potřeb. A toto právo je tímto zákonem narušeno," míní Šípová s tím, že návrh postihuje jenom určitou skupinu lidí, ty nejchudší, zatímco například na chronické rychlíky za volantem zapomíná.

Novela je podle ní pouze „laciným výkřikem, který problematiku jen zhorší”. Na dotaz, jak by tedy ona vymáhala právo či pokuty na osobách, které dlouhodobě odmítají spolupracovat a zákony je nezajímají, když mnoho možností orgány nemají a připravená novela je pro ni nepřijatelná, reagovala následovně:

„Máme tady docela komplexní přestupkové právo, přestupkové zákony, které řeší protiprávní jednání. Pokuty mohou být předány v rámci exekučního řízení. Máme jiné instituty než zákon o hmotné nouzi. Podle mě je důležitá komunitní práce s lidmi, kteří jsou v potížích, je důležité být s nimi v kontaktu a věnovat se jim. V obcích by měla být komunitní centra, které budou pomáhat řešit tyto socioekonomické potíže. Není to nic, co by se dalo jednoduše vyřešit nějakým zákonem, je to o soustavné péči,” navrhla Šípová s tím, že stát by se měl spíše vydat touto cestou a vyčlenit na to potřebné prostředky.

S představou Šípové ovšem nesouhlasí poslanec ODS, spolutvůrce novely a zároveň místostarosta Litoměřic, kde dlouhodobě řeší problémy s nepřizpůsobivými občany, Karel Krejza.

„Tyto argumenty odmítám, že bychom to neměli dělat, protože to zasáhne do životní úrovně dané rodiny. To jako necháme zloděje automobilů běhat po světě, protože jeho zavřením se sníží životní úroveň jeho rodiny? Možná se tím sníží, ale jak jinak efektivně těmto věcem zabránit?,” pozastavil se nad příměrem s dětmi Krejza.

„U těchto přestupků žádný nástroj neexistuje. Jediný nejúčinnější postih je finanční částka. Vy teď můžete pokutu uložit, ale nemůžete ji vymoct, protože ten člověk je na sociálních dávkách, nemá žádný majetek, nemá prostě nic,” přiblížil dosavadní praxi Krejza.

Podle něj zákon není navíc nijak tvrdý. „Žádný starosta, žádné vedení města nebude přistupovat k nějakým drakonickým ekonomickým pokutám, které by způsobily větší problémy, protože to zase bude řešit sám. Je to jenom nástroj a je jen na těch lidech, jak se budou chovat. Nemusí vykrádat sklepy sousedům, rušit jejich spánek večírky až do rána atd.,” míní poslanec.

Nesouhlasí ani se senátorčiným návrhem řešení. V Litoměřicích je podle něj nejhustší síť sociálních služeb v Ústeckém kraji, s tamními problémovějšími občany se pracuje. Situace se ale výrazně nemění, stěžejní je totiž prý ochota spolupracovat, která mnohdy není valná.

„S těmi lidmi se pracuje. Pomoci, ale můžete jenom tomu, kdo si chce nechat pomoci. V momentě, kdy tito lidi nechtějí, žádný nástroj nemáte a nic nefunguje. Myslím si, že obzvláště u Pirátů a levicových aktivistů panuje přesvědčení, že to jsou chudáci. A já vám říkám, že nejsou chudáci, oni systém zneužívají a nechtějí se chovat ani alespoň trošku slušně. Dotkne se to hlavně těch, kteří to dělají úmyslně a smějí se úředníkům do obličeje, protože vědí, že na ně teď nikdo nemůže,” uzavřel Krejza.