Piráti trvají na mimořádné dani už letos

Kabinet chce daň uzákonit v balíčku, který především zvyšuje hranici pro povinnou registraci k DPH z milionu korun na dva. Sněmovna o tom bude v úterý jednat a Piráti jsou připraveni prosazovat vlastní návrh. Lidovci volají po tom, aby vládní pětikoalice o věci ještě jednala.

„Považujeme za zásadní, aby před jednáním Sněmovny panovala jasná koaliční shoda na parametrech windfall tax,“ sdělil v pondělí Právu šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.

„Před tímto jednáním nechci podobu pozměňovacího návrhu (na zavedení mimořádné daně) komentovat,“ dodal. „K parametrům windfall tax proběhne ještě koaliční jednání. O případné finální podobě rozhodne nicméně celá Sněmovna a Senát,“ řekla Právu pirátská poslankyně Olga Richterová. Zástupci ostatních vládních stran se na dotazy Práva ke sporu o daň nevyjádřili.

Střet v koalici nastal minulý týden. Stanjura ve středu oznámil, že se vláda kloní ke spuštění mimořádné daně od příštího roku. Jenže ještě sotva 24 hodin předtím byla shoda na něčem jiném – alespoň podle Richterové, ale také podle šéfa KDU-ČSL a ministra práce Mariana Jurečky i předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba. Všichni tři veřejně potvrdili, že se koalice v úterý večer dohodla na tom, že daň z mimořádných zisků bude platit i pro letošek.

Proč nastal na vládě obrat, Stanjura zcela nevysvětlil. Pouze sdělil, že i když podle ústavních právníků by retrospektivní zavedení daně mělo být přípustné, kabinet se rozhodl jít konzervativnější cestou.

Zda k tomu přispěly i protesty ekonomů kritizující koalici za poškození podnikatelského prostředí z hlediska předvídatelnosti jeho podmínek, či poprask na pražské burze a následné hrozby investorů směrem ke státu, Stanjura nekomentoval.

Po oznámeních Richterové, Jurečky a Jakoba, že daň bude už za letošek, totiž ve středu ráno na pražské burze prudce oslabily akcie ČEZ a tří bank, rakouské Erste, která je majitelkou České spořitelny, Komerční banky a Monety Money Bank.

Stanjura pár hodin nato s odvoláním na většinové rozhodnutí kabinetu ujišťoval, že mimořádná daň se bude odvádět po­dle původního plánu až od příštího roku. Piráti nicméně dál požadují, aby platila již za letošek. Zároveň navrhují snížit Stanjurou navrhovanou sazbu daně z 60 procent na 40. Sazba 60 procent podle Pirátů povede ke snahám vyhnout se dani pomocí daňových optimalizací, a proto daň navrhují nižší.

„Jdeme do jednání s pozměňovacím návrhem zaměřeným na to, aby opatření mělo skutečně smysl. Chceme, aby stát měl dostatek financí na pomoc lidem i firmám zasaženým energetickou krizí, a to bez prohlubování zadlužování naší země,“ sdělila Právu Richterová.

„Prosazujeme účinnost daně pro období 2022–2024 s tím, že by zároveň platila nižší sazba daně, která by tolik nemotivovala k daňové optimalizaci, a prosazujeme i osekání výjimek pro banky, aby platil princip rovného přístupu,“ doplnila.

V posledním případě jde o to, že se má snížit práh, který určuje, na které banky se bude daň vztahovat. Podle Stanjurova návrhu to má být čistý úrokový výnos šest miliard Kč. Piráti ale chtějí snížit práh na dvě miliardy. Zdůvodňují to tím, že chtějí srovnat podmínky, protože pro ostatní firmy, hlavně energetické, má platit rovněž hranice příjmů dvě miliardy.

Richterová zdůraznila, že energo firmy, banky a rafinerie mají neočekávané zisky letos primárně kvůli zdražování a válce. „Tyto zisky jdou z kapes lidí, a právě tam by se měly vybrané peníze vrátit. Rok 2022 nerozporuje ani Legislativní rada vlády či ministr pro legislativu Šalomoun, zároveň k němu přistupují i některé evropské země,“ dodala.

Daňový balíček ve druhém čtení, kde lze podávat pozměňovací návrhy, má Sněmovna projednat v úterý. V dolní komoře se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu windfall tax. První předložil Stanjura a piráti k němu vznesli svůj pozměňovací návrh.

Stanjura si příští rok slibuje od mimořádné daně výnos zhruba 85 miliard, řada ekonomů o tom má ale pochybnosti. Podle nich bude spíše nižší.

Opoziční ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Sněmovny. Pokud neprojde mimořádný bod na jednání, hnutí chce svolat mimořádnou schůzi. Poslanci začnou tento týden projednávat i návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila se schodkem 295 miliard. Rozpočet přitom počítá i s dosud neschválenou mimořádnou daní.

Nejistota kolem ní znervózňuje i investory na burze. Akcie ČEZ v pondělí oslabily o 3,35 procenta, u bank byl vývoj smíšený. Zatímco cenné papíry Monety ztratily 0,41 procenta, Komer­ční banka si o 2,46 procenta polepšila a akcie Erste zpevnily o 1,17 procenta.