Článek
Nový zákon o státním zastupitelství nabyl účinnosti v červenci. Podle ministra zavedl kromě jiného také mnohem složitější možnost odvolávání nejvyššího žalobce. Střížův případný předčasný konec tak prý záleží jen na něm samotném. „Je to otázka na pana Stříže. Já neplánuji podávat návrh na jeho odvolání a nemám pro to ani žádné zákonné důvody,“ řekl v úterý Novinkám Blažek.
Rozruch na sítích vyvolalo vyjádření Michálka z minulého úterý, kdy vyzdvihoval zásluhy pirátského angažmá ve vládě.
„Podařilo se nám zajistit, že neproběhla změna na pozici nejvyššího státního zástupce, aby tam byl nějaký nastrčený advokát,“ uvedl.
Tisková konference Ivana Bartoše a Pirátů
Mnoho lidí, mezi nimi i někteří koaliční partneři, přitom nemůže Střížovi přijít na jméno, protože před listopadem 1989 působil jako vyšetřovatel a vojenský prokurátor. Podle Michálka ale šlo hlavně o zajištění způsobu jmenování nových šéfů státního zastupitelství.
„Napřed upravit systém jmenování“
„Původní návrh, jak byl připravovaný, umožňoval instalovat na post nejvyššího státního zástupce jakéhokoli právníka, který byl třeba advokát. Tedy nemusel mít žádné předpoklady pro státní zastupitelství nebo zkušenost ve vedení nějakého státního zastupitelství,“ řekl Novinkám Michálek.
„Mohly by se opakovat případy, že pouhým rozhodnutím vlády by se mohl stát nejvyšším státním zástupcem každý pochybný advokát a řídit celou soustavu. Mohli by se tam dostat dost divní lidi, jako kdysi paní Vesecká nebo pan Rampula,“ odkázal Michálek na někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampulu.
Podle Michálka se debaty o odvolání Stříže vedly už po volbách.
„Část ODS a TOP 09 ho chtěla odvolat okamžitě po volbách, ale my jsme nevěděli, jaká je alternativa. Říkali jsme to už před volbami, že jsou ta prohlášení ukvapená, protože by nás to mohlo dostat do situace, kdy tam bude nainstalovaný nekontrolovaným způsobem nějaký člověk, který nebude mít úplně nejlepší předpoklady pro tu práci,“ uvedl Michálek. A připustil, že Piráti se tenkrát postavili po bok Blažka a odvolání Stříže bránili.
Za konec Stříže, který byl dosazen do čela žalobců za vlády Andreje Babiše ještě v létě roku 2021, horlil například současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ sliboval dříve.
Vysazená je proti Střížovi i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která v jeho odvolání doufá dodnes. „Na svém názoru na nejvyššího státního zástupce Igora Stříže jsem nic nezměnila. Je však důležité si uvědomit, že nejde jen o případné odvolání. Klíčovou otázkou je také to, kdo může tuto významnou justiční funkci následně zastávat,“ uvedla.
Svou budoucnost „průběžně zvažuje“
Sám Stříž ve středu Novinkám řekl, že o svém dalším působení v čele žalobců bude vždy komunikovat nejprve s ministrem spravedlnosti Blažkem.
„Nemám pocit, že tím, že podle nové podoby zákona jsem, řekněme, ‚neodvolatelný‘, že se v té funkci hodlám zabetonovat navěky. Záleží na tom, jak se dohodnu s ministrem, se kterým spolu pravidelně mluvíme,“ uvedl nejvyšší státní zástupce s tím, že ale nepředpokládá, že by nějaké zákonné důvody pro jeho možné odvolání nastaly.
Na druhou stranu prý nemíní bojovat s ministrem ani s vládou, pokud by neměli v úmyslu jej dále na postu nejvyššího žalobce ponechat. Funkční období mu končí v roce 2027.
„Ale takhle daleko nevidím… Svou další budoucnost samozřejmě průběžně zvažuji,“ dodal Stříž.
Nejvyšším žalobcem advokát? Stříž je proti
