Piráti jako ODS za Topolánka. Ať zvolí za šéfa kohokoliv, přijdou o hlas ve Sněmovně

Na předsedu Pirátů kromě Šípové kandiduje například exprimátor Prahy Zdeněk Hřib nebo Lukáš Wagenknecht.

Zkušenosti z minulosti přitom ukazují, že nepřítomnost šéfa strany na plénu a ve Sněmovně obecně znamená pro stranu potíže. Dvakrát „zvenčí“ řídil ODS Mirek Topolánek, o pár let později se do této situace dostal Jiří Pospíšil.

„Chodil jsem tam jako host, už ta symbolika je poněkud zvláštní,“ vzpomíná Jiří Pospíšil. V letech 2017–19, kdy TOP 09 vedl, byl zároveň europoslancem a do Sněmovny létal ze zasedání v Bruselu či Štrasburku. Ve Sněmovně se prý snažil být alespoň v úterý, kdy probíhají tiskové konference před zahájením jednacího týdne. „Handicap to jednoznačně byl, i proto jsem později o vedení strany neusiloval,“ dodal. Sněmovnu v barvách TOP 09 opanoval tehdejší předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek.

„Senát byl blízko, byli jsme na telefonu, on (Topolánek) se účastnil jednání poslaneckého klubu a porad,“ popisoval praktickou stránku věci předseda poslaneckého klubu ODS z let 2002–2006 Vlastimil Tlustý. „Politika ve Sněmovně byla převážně na mně. Postupně to špatně snášel a začal mít pocit, že jsem moc důležitý. Logicky část mediální pozornosti směřovala na mne,“ dodal. Topolánek se stal předsedou ODS až koncem roku 2002, poslancem pak ve volbách v roce 2006.

V roli předsedy mimo Sněmovnu se pak ocitnul opět v roce 2009 poté, co sociální demokraté odmítli rozpustit Sněmovnu a nechali vládnout úřednickou vládu až do řádných voleb v roce 2010. Topolánek tehdy řekl, že bude užitečnější mimo budovu Sněmovny a vzdal se poslaneckého mandátu. Jednání svých kolegů sledoval například z galerie pro hosty, účastnil se tiskových konferencí, ale hlavním řečníkem již nebyl. Sám Topolánek se k tématu vyjádřit odmítl.

Sněmovna je pro parlamentní strany důležitá, tvoří se zde hlavní politická agenda, na kterou lídři stran operativně reagují. A to jak směrem k politické konkurenci, tak k mediím.

Čtyřčlenný poslanecký klub Pirátů měl díky aktuálním sněmovním pravidlům i formální výhodu hned tří přednostních hlasů. Nyní budou mít jen dva – místopředsedkyni Sněmovny Olgu Richterovou a předsedu jejich frakce Jakuba Michálka.

„Jako problém to nevidím,“ uvedl pro Novinky pražský náměstek pro dopravu a jeden z trojice nejznámějších kandidátů na předsedu strany Zdeněk Hřib. Rovnou i říká, že jako předseda ani nehodlá do Sněmovny za rok kandidovat. Místo toho chce najít lídra, který by se Sněmovně věnoval na plný úvazek.

Že šéf Pirátů by ve Sněmovně být měl, připouští jeho protikandidát Lukáš Wagenknecht. „Předseda by měl být samozřejmě lídrem ve volbách a kandidátem Pirátů na premiéra,“ oponuje.

O místo ve Sněmovně by v případě zvolení šéfkou strany chtěla usilovat i senátorka Adéla Šípová, která jediná „kartičku do Sněmovny“ vlastní a může přijít alespoň do jejího zázemí bez dalšího papírování.