Článek
Všudypřítomné jsou pokojové rostliny a květiny, chodba spojující obě místnosti je lemována většími kameny i malými mušlemi, skleněnými mísami s vodou, s plovoucími květy a svíčkami. Lidé sem mohou přinášet další přírodniny a podílet se tak na vytvoření „pomíjivých obrazů“.
Na stěnách jsou zavěšeny nástěnky a plátna, kam mohou truchlící či kolemjdoucí připíchnout vzkaz. Zatím jen pár připnutých papírků před oficiálním otevřením Tichého místa uvádějí například citát z Nového zákona anebo prosté „Nikdy nezapomeneme“.
Pořád na to myslíme. Že do třídy někdo vtrhne, shodují se studenti filozofické fakulty
V obou čerstvě opravených místnostech jsou velké nádoby s vodou, do nichž mohou návštěvníci vkládat oválné plovoucí svíčky, k dispozici jsou i malé lahvičky, v nichž si mohou lidé vodu odnášet domů. Posezení si může každý zorganizovat dle svých potřeb.
„Je to naprosto civilní. Pro českou společnost je třeba udělat nějaký rámec, které je přesahující, ale nekonfesijní. Významově je to tedy minimalistické, ale performativní. Zachází se s vodou, se svíčkami, s ohněm a jde o to ukázat, co všechno se dá v tom prostoru dělat. Lidé mají přirozený ostych, ale tady si mohou dělat cokoli jim připadá smysluplné tak, aby byl zachován pietní ráz,“ popsal proděkan pro projektové řízení Martin Pehal.
Prostor je naplněn zvukově, vizuálně, čichově, což pomůže zprostředkovat emoce
„Přenášejte si židle, zapalujte svíčky, polévejte kameny vodou. Doopravdy jde o pozvání se v tom prostoru chovat nějak důstojně, citlivě a aby každý mohl nějakým způsobem vyjádřit emoce, které k tomu má,“ uvedl.
Do užšího výkladu se pouštět nechtěl. „Během Měsíce pro fakultu jsme pracovali s ohněm, nyní se pracuje s vodou. Je to věc elementů, každý máme vztah k ohni, k vodě. Události vyvolávající smutek třeba voda smývá, ale je to velmi individuální a intuitivní. Někdo tomu říká vodní prvek, někdo pramen, někdo studánka. Umělec také nevysvětluje své dílo,“ řekl novinářům.
Rodiny pozůstalých po tragédii na fakultě dostanou ze sbírky zatím 30 milionů
Odkázal na piano umístěné v místnosti 417, jejímuž výhledu dominuje Pražský hrad.
„Smysl Tichého místa je umožnit takový rámec, aby byl prostor naplněn zvukově, vizuálně, čichově. Jsou tu květiny, příjemné věci, které pomohou zprostředkovat emoce, které ti lidé mají. A piano znamená pro různé lidi různou věc. Jedním z nejpostiženějších byl obor bohemistika pro sluchově postižené a pro ty bude piano znamenat něco jiného než pro muzikology. Nemá tedy jeden význam, ale takový, jaký tomu dá konkrétní člověk,“ přiblížil.
Za měsíc i venkovní pieta
Návštěvníci jsou vyzýváni, aby se v prostorách chovali tiše a nepořizovali žádné záznamy pro využití v médiích. Čtvrteční novinářská návštěva byla i poslední. Rovněž by měli respektovat ostatní návštěvníky, nevodit tam zvířata a nenosit vlastní svíčky. Jinak je s obezřetností vše povoleno. Přinášet mohou také vzpomínkové předměty a vkládat je třeba i do poliček knihovny v místnosti 423.
Pietní prostory vznikly po dohodě mnoha aktérů z filozofické fakulty a ve spolupráci se společností Ke kořenům, která se zabývá přírodním pohřebnictvím. Nádoby zhotovilo kovářství Diviš, které pro fakultu ukovalo i nádobu na oheň, který plál během Měsíce pro fakultu na prostranství před školou na Palachově náměstí.
Dočasné pietní místo zde by mělo být představeno 21. června.