Článek
Ceremoniál se konal v den 66. výročí její smrti. Místo, kde byla Horáková a další političtí vězni popravováni pro své názory, připomíná před starou vězeňskou nemocnicí velký kříž.
V pondělí před něj zúčastnění položili věnce a květiny. Oběti uctili rovněž minutou ticha, zazněla státní hymna i chorál pro padlé vojíny.
Pietní akt připomněl podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera jedno z nejtemnějších období československých dějin a zároveň ukazuje ale i ohromující statečnost lidského ducha.
„Třídní nepřítel”
„Politický systém po únoru 1948 umožnil, aby jeho představitelé s nesmírnou krutostí rozhodovali o celých skupinách obyvatelstva i o jednotlivcích, kteří nebyli ochotni se smířit s totalitou. Umožnil, aby exponenti zločinného režimu určovali, kdo je ´třídní nepřítel´ a tím i vlastizrádce,” řekl Jäger.
Symbolem boje proti této politické zvůli se podle něj stala právě Horáková. Obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice” spolu s ní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran.
Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaném ve 30. letech v Sovětském svazu.
Světlo na památku
„Myslím, že jediné, co si můžeme přát je, abychom nikdy nebyli vystaveni takovým zkouškám, jakým byla vystavena paní doktorka Horáková, hluboce věřící žena, matka nezletilé dcery, která nejprve trpěla čtyři roky za fašistického režimu a posléze byla popravena režimem komunistickým,” dodal poslanec Marek Benda (ODS).
Výročí popravy Horákové se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.
Světlo na památku Milady Horákové i všech dalších obětí komunistického režimu mohou přijít lidé zapálit v pondělí večer na pražskou Kampu.