Pieta na Vítkově: Na nebi zaburácely gripeny a vrtulníky

U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zástupci parlamentu Jan Skopeček (ODS) a Jiří Drahoš (za STAN) či pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Pietního aktu se zúčastnili i zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Všichni přítomní uctili minutou ticha památku padlých vojáků.

Pavel také k nynějšímu dni propůjčil praporu podpory nasaditelných sil bojový prapor. Velitelství pozemních sil pak prezident propůjčil čestné jméno generála Vojtěcha Borise Luži.

Generál Luža byl legionář první světové války a čelný představitel československého protifašistického odboje. Účastnil se jako příslušník legií bitvy u Zborova. V prvorepublikové armádě zastával řadu velitelských funkcí. Za okupace se podílel na odbojové činnosti, a to za pomoci blízkých členů Sokola a vojáků. V říjnu 1944 byl v části Přibyslavi Hřiště na Havlíčkobrodsku zastřelen v boji s protektorátními četníky.

Pietní akt na Vítkově trval zhruba půl hodiny. Zakončil ho pochod jednotek, během kterého přeletěly nad památníkem dva stíhací letouny Gripen a také tři vojenské helikoptéry.

Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky. Pavel v poledne rovněž jmenuje nové generály a večer udělí státní vyznamenání. Některé památky a státní instituce pořádají dny otevřených dveří.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.