Článek
Pro soudy zůstává dědicem Schwarzenberg, byť nemůže majetek restituovat, neboť to zapovídá po válce přijatý lex Schwarzenberg, na jehož základě byl majetek převeden na stát.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, což byl dědic Adolfa Schwarzenberga, jenž jako poslední ovládal rodové državy, včetně zámků Hluboká a Český Krumlov.
Jindřich ale v závěti dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu, tedy druhé větve Schwarzenbergů.
Na orlickou větev rodu zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět.
O majetek hlubocké větve neusiloval, právě kvůli překážce v podobě zákona „lex Schwarzenberg“ - neměl by šanci na úspěch. Podle Pezoldové to byla chyba, podle ní porušil podmínku závěti a pozbyl dědická práva.
Ztratil postavení dědice tím, že nesplnil příkazy všemi prostředky bojovat za navrácení rodinného majetku, stálo v žalobě Pezoldové. Okresní soud v Českých Budějovicích v roce 2017 žalobu zamítl. Rozhodnutí později potvrdil i jihočeský krajský soud.
Podle odvolacího soudu „je třeba vycházet ze smyslu, který ze závětního příkazu vyplývá“, tedy že dědicové měli o majetek nebo náhradu bojovat, pokud to bude právně možné. Taková možnost se ale v ČR po roce 1989 neotevřela.
Spor o hrobku Schwarzenbergů urovnán
NS dovolání Pezoldové zamítl. „Opakovaně odmítá připustit, že je judikatorně dovozováno, že restituce tohoto majetku nebyla (a není) právně možná pro žádného z dědiců, s výjimkou tzv. Schwarzenbergské hrobky v katastrálním územní Domanín u Třeboně,“ stojí v rozsudku NS.
Hrobka jako rodinné pietní místo má specifický charakter a rod ji získal zpět na základě staršího nálezu Ústavního soudu. V roce 2021 převzal její správu od Národního památkového ústavu. Kvůli péči o stavbu založili Karel Schwarzenberg a Pezoldová nadační fond.
Pezoldová po pádu komunismu vedla desítky sporů s českým státem i se svým nevlastním bratrem, a to jak v Česku, tak v Rakousku. I tam argumentovala tím, že Karel Schwarzenberg nedodržel podmínky závěti.
Rakouský nejvyšší soud už před lety rozhodl, že si Karel Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku.
Schwarzenberská rodinná hrobka v Domaníně u Třeboně
V Česku narážela Pezoldová na existenci speciálního zákona. Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou velký majetek v jižních Čechách. Stát však v roce 1947 schválil zákon, který rod připravil o všechny državy.
Norma je stále součástí právního řádu v ČR. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší, orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí a předseda TOP 09.