Článek
Loni v únoru jí dal na základě předchozího nálezu Ústavního soudu za pravdu jindřichohradecký okresní soud s tím, že hrobka je součástí dědictví, a stát by ji tak měl vydat. Na hrobku se totiž vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život. Pozemky okolo hrobky jí ale soud nepřiřkl. Následně ale stejný soud konstatoval, že dědičkou není Pezoldová, ale právě Karel Schwarzenberg. To nyní potvrdil i nový rozsudek, který je pravomocný.
„Rozhodnutí soudu prvního stupně je správné,“ uvedla předsedkyně senátu českobudějovického krajského soudu Věra Cirhanová.
Pezoldová podala ústavní stížnost
Podle mediální zástupkyně rodiny Pezoldových Martiny Pařízkové byla předchozí soudní rozhodnutí napadena 5. května ústavní stížností. „Domníváme se, že jednáním a rozhodnutím soudů došlo mimo jiné k porušení práv podle Listiny základních a práv a svobod,“ uvedla Pařízková.
V posledním sporu šlo hlavně o pozemky, jejichž vydání Karel Schwarzenberg nikdy nepožadoval.
Ve hře majetek za miliardy
Pezoldová se zatím u českých soudů v desítkách případů domáhala marně navrácení rodového majetku za miliardy korun. Chce zpět například zámky v Hluboké nad Vltavou či Českém Krumlově. Všechny rozhodné úkony při vyvlastňování tohoto majetku byly totiž učiněny před 25. únorem 1948, tedy před obdobím nesvobody, jak hranici nepráva datovaly zákony o protiprávnosti komunistického režimu a o době nesvobody.
Majetek hlubocké rodové větve Schwarzenbergů, takzvané primogenitury, byl v Čechách vyvlastněn zvláštním zákonem č. 143/1947 Sb. - takzvaným Lex Schwarzenberg, přičemž žádným ústavním nálezem nebyl dosud tento zákon zrušen.
Ještě na počátku 20. století patřily primogeniturní hlubocké větvi panství Chýnov u Tábora, Cítoliby v severních Čechách, Hluboká nad Vltavou, Jinonice u Prahy, Mšec u Slaného, Český Krumlov, Dlouhá Ves u Sušice, Libějice u Prachatic, Lovosice, Postoloprty, Protivín, Vimperk a Třeboň.
Příslušníci rodu žili po konfiskaci ve Vídni a po vymření této větve přešla testamentem práva na dědice z druhého, orlického majorátu, tedy na Karla Schwarzenberga, kterého Jindřich, otec Alžběty, adoptoval v roce 1960 ještě za života jeho vlastního otce zesnulého v roce 1986.
Schwarzenberskou hrobku založil Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu na podnět své manželky Eleonory. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena o tři roky později. V hrobce je uloženo 26 rakví.
