Článek
Vášně vzbudila vaše nedávná cesta na Ukrajinu. To, že jste jasně neodsoudil zařazení banderovců mezi válečné veterány, se dotklo řady starších lidí, často i voličů soc. dem., jak upozornil doyen ČSSD Zdeněk Jičínský. Myslíte si, že vám to pomůže na sjezdu?
I s ukrajinskými protějšky jsem tyto otázky řešil, vnímám tu citlivost. To, že ministerstvo zahraničí nevydalo k zákonu o veteránech prohlášení, tak se k tomu v zásadě nevyjadřovala žádná členská země EU. Když jsem objížděl krajské konference soc. dem., tak postoj jsem vysvětloval.
Není to, že bychom cokoli schvalovali. Je to jen postup, jak vyřešit témata citlivá pro obě strany. Pro mě je důležité tato citlivá témata diskutovat a vyřešit, jako se nám to podařilo v případě s Německem nebo Polskem. I proto jsme také zřídili česko-ukrajinské fórum.
Uvedl jste, že pokud nebudete zvolen místopředsedou soc. dem. na nadcházejícím sjezdu, tak zvážíte odchod z vlády. Bylo to míněno vážně, nebo spíš šlo o takové vydírání straníků?
Pro mě je zásadní, abych měl podporu ČSSD. Vážím si toho, že (předseda ČSSD a ministr vnitra) Jan Hamáček a současné vedení mi podporu opakovaně vyjádřilo. V případě, že bych nebyl zvolen, tak bych s novým vedením řešil, jestli mám pokračovat ve své práci, či ne.
Kdybych nebyl zvolen místopředsedou, s novým vedením bych řešil, jestli mám pokračovat
Rozhodně jsem nechtěl dávat delegátům jakékoli ultimátum, jen chci vědět, zda mám podporu své strany a že proevropská orientace, kterou jsem si určil, je správná a že s ní souhlasí.
Tedy i v případě, že byste nebyl zvolen místopředsedou, ale nové vedení vám vyjádří podporu, ministrem zůstanete?
Nechci předjímat sjezd, před delegáty chci předstoupit se svou vizí nejen v oblasti zahraniční politiky, ale představit i priority, aby soc. dem. mohla být stranou pro 21. století, která by lidem pomáhala řešit problémy změn, které probíhají v naší společnosti.
Naše ekonomika prochází vývojem, třeba robotizace bude mít velký vliv na zaměstnanost a pro nás je důležité, aby manuálně pracující nedopláceli na vývoj a měli zajištěna svá práva. Důležité bude se podívat i na fiskální dopady nových technologií.
Patří do těch změn i podpora nápadu europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), která chce do Česka přestěhovat děti z řeckých uprchlických táborů? Proti je nejen premiér Andrej Babiš (ANO) a široká veřejnost, ale navíc Šojdrová nápad nemá promyšlený. Z 50 sirotků je dnes 14 dětí bez doprovodu, které navíc ani nejsou jen ze Sýrie, ale třeba Afghánistánu, Iráku či Pákistánu. Proč takové nepromyšlené plány podporujete?
Hovořil jsem o tom s ministrem Hamáčkem, jde totiž o záležitost vnitra. Podle informací, které mám, ověřují situaci, takže v tuto chvíli bych počkal. Panu ministrovi jsem říkal, že bude-li z jeho strany požadavek, je resort zahraničí připraven pomoci.
Přijde mi, že se nyní distancujete od své první reakce, kdy jste Šojdrovou podpořil.
Především jsem říkal, i Jan Hamáček v minulosti řekl, že jsme země, která má deset milionů obyvatel, a že bychom na nějakou dobu byli schopni pomoci malým dětem. Ale v tuto chvíli je třeba se podívat, jak se ta situace má. Ale jak říkám, je to záležitost ministerstva vnitra.
V sobotu jste se vrátil ze své návštěvy v USA, kde jste se setkal s ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Budou tedy Američané stahovat své vojáky z Afghánistánu?
Hovořili jsme i o situaci v Afghánistánu, kde je v první řadě třeba podpořit dialog s Tálibánem, aby se našlo řešení, jak stabilizovat zemi a zajistit také garance, že se Afghánistán zase nestane zemí, odkud budou operovat mezinárodní teroristické skupiny.
Ministři zahraničí ČR Tomáš Petříček (vlevo) a USA Mike Pompeo
Lze předpokládat, že postupně začne docházet ke stahování amerických vojsk, nebude to ale rychlý proces. USA by o svém postupu chtěly informovat spojence během půl roku, abychom si i my mohli prodiskutovat případný další mandát pro naše vojáky.
O čem jste dále jednali?
O našich obchodních vztazích s USA, které se rychle rozvíjejí. Hovořili jsme také o otázce cel u aut a byl jsem rád, že ministr Pompeo vnímal, jak je ta věc pro ČR důležitá, přestože dodáváme komponenty.
Řeč přišla na bezpečnostní spolupráci, americká strana vnímá náš plán na zvyšování obranných výdajů jako věrohodný, řešili jsme kybernetickou bezpečnost a v neposlední řadě i možnost, aby si pražské letiště mohlo zažádat, aby na něm bylo předodbavení pro USA, což by mohlo vést k posílení přímých leteckých spojení.
Premiér Babiš odmítl, že by pozvání do Bílého domu byl úspěch české diplomacie, jak uvedlo ministerstvo zahraničí, a tvrdí, že si schůzku vyjednal sám. Kdy jste se dozvěděl, že premiéra přijme prezident Donald Trump v Bílém domě?
Oficiálně to bylo oznámeno minulý týden ve středu, ale věděli jsme, že se to pozvání řeší delší dobu. Pro mě je spíš zásadní, že se po celé řadě let podařilo dojednat schůzku na nejvyšší úrovni. Ukazuje to, že vzájemné vztahy jsou na dobré úrovni a že cesta premiéra Babiše bude vyvrcholením diskusí, které vedeme.
Jak jste pokročil, pokud jde o pozvání prezidenta Miloše Zemana do Bílého domu?
S ministrem Pompeem jsem mluvil o pozvání pro prezidenta Trumpa do ČR. Od roku 1989 všichni američtí prezidenti v průběhu svého mandátu naši zemi navštívili a byl bych rád, kdyby tomu tak bylo i za nynějšího prezidenta. Ministrovi zahraničí jsem se také zmínil o zájmu prezidenta Zemana navštívit USA.
Jaké na to byly reakce?
Nedalo se čekat, že by se na místě cokoli potvrdilo, ale věřím, že by do budoucna ta příležitost mohla být ještě otevřena.