Hlavní obsah

Petříček: Turecko nemůže přemýšlet o členství v EU, v NATO by mělo zůstat

Novinky, Barbora Zpěváčková
Praha

Členství Turecka v Evropské unii je podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) passé. Petříček v interview pro Novinky řekl, že situace v Turecku brání tomu, aby mohlo pokročit v jednání o členství.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček o TureckuVideo: Novinky

Článek

Pane ministře, může se ještě vůbec do budoucna uvažovat o členství Turecka v EU?

Na turecké straně je celá řada překážek, abychom seriózně o členství Turecka uvažovali. Situace tureckého právního státu, demokracie, ochrany lidských práv. To jsou témata, která brání tomu, aby Turecko mohlo pokročit v jednáních o možném členství. Měli bychom si nalít čistého vína.

To znamená dát Turecku jasný signál, že nějaké úvahy o členství jsou passé?

Ta diskuze se v Evropské unii vede. Ale i to, co se stalo minulý týden - že ani v případě Severní Makedonie a Albánie jsme nedospěli k jednomyslnému kroku a nepodpořilo se zahájení přístupových jednání - naznačuje, že se ten proces dostává do úzkých. Měli bychom se v prvé řadě soustředit na země západního Balkánu, Turecko rozhodně není v tuto chvíli připraveno, aby mohlo přemýšlet o členství.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček o předsednictví EUVideo: Novinky

Někteří politici volají po vyloučení Turecka z NATO. Je to reálné?

Čekají nás zasedání Severoatlantické aliance na úrovni ministrů i na té nejvyšší úrovni. To, že Turecko podniká vojenské operace na severu Sýrie, kritizují všechny členské státy NATO i EU. Tohle téma tam bude podle mě rezonovat.

Jakou pozici bude zastávat Česko, když přijde na přetřes vyloučení Turecka z NATO?

Tuto záležitost si musíme probrat na úrovni vlády a ústavních činitelů. Musím zdůraznit, že Turecko je druhá největší armáda v Severoatlantické alianci a je to významný partner. Měli bychom chtít, aby Turecko působilo pozitivně jako stabilizační prvek v oblasti Blízkého východu, což se v tuto chvíli s ohledem na situaci v Sýrii neděje. Ty hlasy zaznívají, nicméně bych především tlačil na to, abychom s Tureckem jednali, aby zastavilo vojenské operace a došlo k vyhlášení příměří (v oblasti platí dočasné příměří, v úterý bylo prodlouženo - pozn. red.) a hledala se politická řešení, nikoliv vojenská.

Spojené státy postupovaly velmi zvláštním způsobem

Takže váš názor jako ministra zahraničí je, aby Turecko v NATO zůstalo, ale aby se mu jasně dalo najevo, kde jsou hranice.

Přesně tak.

A může NATO vůbec fungovat, když jeden ze členů páchá něco, co všichni ostatní odsuzují? Spojené státy si radši vybombardují svoji základnu, než aby padla do rukou Turecka, které má být spojencem?

Spojené státy také postupovaly velmi zvláštním způsobem. Tato situace vznikla do značné míry rozhodnutím Spojených států. Myslím si, že bychom měli přimět Ankaru k tomu, aby se vrátila do pozice, že bude respektováno mezinárodní právo.

NATO tedy podle vás takhle může fungovat?

Severoatlantická aliance letos oslavila 70 let. Je to nejúspěšnější spojenecké uskupení. Jsem přesvědčen, že aliance je stále funkční uskupení a pro ČR představuje hlavní bezpečnostní garanci. Měli bychom se snažit plnit naše závazky, aby i do budoucna aliance fungovala, abychom mohli počítat s těmi zárukami, které nám dává.

Myslím, že z celé situace nejvíc získává Rusko

Už jste mluvil o tom, že to, co se děje na turecko-syrských hranicích, je chyba USA. I z řad republikánů se ozývalo, že stažení amerických vojáků byl strategický omyl, který posílí vliv Ruska a Íránu. Ztotožňujete se s tím?

S tím se můžu ztotožnit. Myslím, že z celé situace nejvíc získává Rusko. Ta situace donutila představitele syrských Kurdů jednat s Damaškem, chtít bezpečnostní garance ze strany režimu Asada, potažmo Ruska.

Co za tím rozhodnutím stálo? Byla to chyba amerického prezidenta Donalda Trumpa, nebo tím USA něco sledovaly?

Nemám k dispozici informace, že by v tom byl strategický záměr. Možná to bylo nejednoznačně interpretováno, možná se jednalo o nejasné gesto vůči Turecku, které si turecká strana přeložila způsobem, který si nikdo nepřál. Jsem rád, že se i USA snaží přimět Turecko, aby respektovalo mezinárodní pravidla.

Násilné protesty do Evropy prostě nepatří

Jak vnímáte aktuální situaci v Katalánsku?

Všichni sledujeme násilné protesty, které do Evropy prostě nepatří. Zároveň je potřeba zdůraznit, že to referendum, které Katalánci vyhlásili, nebylo v souladu se španělskou ústavou. Španělsko je demokratickou zemí a zemí, kde funguje právní stát a nezávislá justice, i příslušníci menšin se mohou podílet na rozhodování, není tam autoritativní režim.

Katalánští politici dostali až 13 let vězení, je to adekvátní trest?

Nepřísluší mi komentovat závěry nezávislých soudů cizích zemí, stejně jako my nechceme, aby naši partneři komentovali závěry našich soudů.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Ostré střety demonstrantů s policií v BarceloněVideo: Reuters

Zaujal mě tweet bývalého ministra Ivana Pilipa, který napsal, že označovat Barcelonu za Hongkong Evropy je demagogie. Zajímalo by mě, jestli je podle vás rozdíl, když policisté mlátí někoho v Hongkongu, nebo v Barceloně?

Myslím, že jakékoliv demonstrace a policejní opatření by měly probíhat bez násilí. Svoboda projevu a právo na to vyjádřit svůj názor patří k evropské demokracii, ale mělo by se to dělat pokojnou cestou.

Španělsko je právní demokratický stát, který chrání práva jednotlivců. V tomto směru musíme rozlišovat. Ve chvíli, kdy se brání menšiny v autoritativních státech, tak jejich práva nejsou respektována. Katalánci jsou zastoupeni ve španělském parlamentu, mají poměrně rozsáhlou autonomii. Měli bychom respektovat španělskou ústavu.

Bude to velký problém řádně zajistit průběh předsednictví

Česká vláda si odhlasovala, že na české předsednictví EU půjde 1,24 miliardy korun, respektive to odhlasovali ministři za ANO. Už dřív jste varoval, že je to málo. Jak to vidíte nyní?

Sociální demokracie jasně říkala, že ten návrh rozpočtu a personálního zajištění je nedostatečný. Státy, které předsedají EU, většinou mají na stálém zastoupení v Bruselu kolem 200 až 240 pracovníků. My počítáme se 156. Bude to velký problém řádně zajistit průběh předsednictví, vést jednání, vyjednávání o evropské legislativě, které budeme mít na starosti.

Také bych očekával, že začneme řešit naše priority, to, co chceme v průběhu předsednictví prosazovat, a poté se můžeme k té debatě vrátit, jestli rozpočet a personální stav bude odpovídat té ambici. V této podobě mám obavy, jak budeme schopni zajistit průběh celého předsednictví.

Bude to ostuda?

Věřím, že se ještě podaří najít cesta, aby to ostuda nebyla.

Výběr článků

Načítám