Petříček: Hamáček z kauzy Vrbětice vyšel se ztrátou důvěry. V ČSSD jsou obavy z výsledků voleb

Kandidátka v Praze ještě nebyla konečně schválena. Zatím mám nominaci na lídra, z vedení se o tom mnou ještě nikdo nebavil. Bude o tom navíc ještě rozhodovat krajské předsednictvo pražské organizace, může se k tomu vyjádřit i celostátní předsednictvo. Jsem ale připraven sociální demokracii pomáhat. Pokud bude prostor, rád se zapojím.

Není to pro mě téma, které by bylo aktuální. Záleží také na tom, jak sociální demokracie uspěje ve volbách, a já určitě budu chtít přispět k tomu, aby dopadla dobře. Nejsem také rozhodně zahořklý. V sociální demokracii jsem, nikam neodcházím, nepřijímám žádné nabídky od politické konkurence. Jsem tělem i duší sociální demokrat.

Přiznám se, že nějaké možnosti tady byly, ale odmítl jsem.

Nebudu komentovat detaily.

Vnímám to jako rozhodnutí nového vedení, které chtělo vystupovat jednotně. V některých otázkách, ať už se to týkalo třeba působení ve vládě, či vztahu s prezidentem Zemanem, jsem neměl podobné názory jako jiní lidé v novém vedení.

Je to možné. Je otázka, jestli skutečně nové vedení nechtělo mít lepší vztahy s prezidentem Zemanem, a proto mu také vyšlo vstříc tím, že po dlouhodobé kritice mě odvolalo z pozice ministra zahraničí. Jsem ale přesvědčen, že ČSSD je autonomní strana a že se rozhoduje sama.

Možná moje zahraničněpolitické názory i to, že jsem říkal, že v zahraniční politice nemůžete být oportunista nebo pouze pragmatik, ale že se musíte držet i hodnot, tak to možná někomu nevonělo.

Průzkumy mě netěší. Ta čísla neodpovídají tomu, co sociální demokracie v uplynulých letech pro Českou republiku udělala. A nebylo toho rozhodně málo. Ale je to otázka ztráty důvěry a znovu získat důvěru veřejnosti není úplně jednoduchý úkol. Doufám nicméně, že se to podaří.

Měli bychom dělat všechno pro to, abychom dále důvěru neztráceli, abychom prostě byli pro veřejnost čitelní. Aby nevznikla nějaká mlha kolem toho, co sociální demokraté dělají, anebo ještě hůř, aby nevznikaly kauzy.

Bohužel ta kauza kolem Vrbětic a plánované cesty do Moskvy u řady lidí vyvolala řadu otazníků. Jan Hamáček z toho možná vychází trochu se ztrátou důvěry. Věřím ale, že sociální demokracie stále to místo na politické scéně má a že na podzim se ukáže, že lidé budou volit podle toho, kdo nabízí rozumný program pro následující období, které nebude úplně jednoduché.

Nás už doprovází ztráta důvěry nějakou dobu a jakákoliv další záminka pro to, aby lidé pochybovali, jestli nám mají věřit, není určitě dobrá.

To je na debaty ve vedení, rozhodně bych ale nedělal rychlé závěry.

Stali jsme se zřejmě pro veřejnost nečitelní. Také v koalici s Andrejem Babišem, přestože jsme to byli my, kdo prosadil celou řadu programů a celou řadu věcí v sociální oblasti, pomohli jsme také důchodcům, tak ne vždy jsme to byli schopni jednoznačně vysvětlit. Dnešní politická konkurence vysvětluje věci jednodušeji a je možná konzistentnější.

Je to otázka politického vedení strany. Ale je to také možná otázka toho, jak sociální demokracie chce působit. Nemyslím si, že by se česká levice měla chovat podobně jako třeba SPD, tedy že by měla přijímat nacionalistické názory. My jsme vždy byli strana, která je otevřená a která zastupuje zájmy pracujících, ale také rozhodně tady nešíří nějakou špatnou atmosféru.

Přiznám se, že v tuto chvíli se nové vedení věnuje přípravě kampaně a my jsme ani nebyli moc v kontaktu v posledních měsících. Teď je to spíše o takovém obcházení.

Neřekl bych, že strana je roztříštěná. Nejsme strana jednoho muže nebo marketingový projekt. V sociální demokracii vždy byly různé názorové proudy, které vedly velmi aktivní výměnu názorů o tom, co má sociální demokracie dělat, a to je myslím velmi zdravé.

Nikoho netěší, když vidíme současné průzkumy, kdy z úplně nepochopitelných důvodů pan Robert Šlachta (z hnutí Přísaha – pozn. red.) má najednou pět procent, aniž bychom vlastně věděli, čeho chce v politice dosáhnout. Nebudu tedy zastírat, že ve straně jsou obavy o to, jak dopadnou volby, a někteří lidé přece jenom ztratili možná naději. Jsme ale strana, která má poměrně dost členů, a přesvědčit vlastní straníky o tom, že to, co děláte, dává smysl, je první krok, abyste přesvědčili i veřejnost.

Tak to je spíše otázka na nové vedení.

Některé věci bych dělal jinak. To jsou ale věci, které si musíme vyříkat uvnitř. Nikdy jsem neměl rád, že si věci vzkazují sociální demokraté přes média a že spíše než sednout si u stolu u debaty, tak si posíláme vzkazy přes různé servery.

Musíme tomu dát víc energie, která z nás musí být vidět. Musíme si znova věřit. Musíme mít chuť věci měnit. Ono to nemusí být nutně jenom o tom, co říkáme, ale jak to říkáme a jak vystupujeme. Podívejte se třeba právě na některé nové politické hvězdy, jako je pan Šlachta, který prostě vypadá energicky, když to porovnáte třeba s unaveným premiérem Babišem.

Pan Šlachta míří na trochu jiné voliče než sociální demokracie nebo věřím, že on není sociálnědemokratickým typem politika. V jeho případě je to opět marketingový program a marketingový projekt.

Myslím, že tam je. Musíme ji dát jenom více znát.